Při první procházce nejsou naštěstí žádné negativní změny na areálu vidět - pozemní práce, které Bojiště patrně opravdu ohrožují, se odehrávají zatím na hranicemi centra dění. To je pozitivní. Stejně jako fakt, který je konstatován při reportování z každého ročníku Trutnova: všechno je na svém místě.
Pravidelný návštěvník najde většinu svých oblíbených stánků tam, kde vloni, už během první půlhodiny se potká a potřese si rukou s řadou známých tváří, které často celý rok neviděl. Jediná výrazná změna potkala scénu zvanou Undergroundový stan (letos zasvěcenou I. M. Jirousovi): je větší, působí profesionálněji a stojí dál od ostatních pódií, takže vzájemné rušení zvuku nehrozí.
Open Air Music Festival Trutnov 2012 |
A ještě jedna změna: zatímco v minulých letech se mohli návštěvníci zúčastnit mše pod širým nebem jen v neděli v poledne, letos jsou bohoslužby naplánovány na každý den. Jednou z nich celý festival ve čtvrteční podvečer začal - a podle očitých svědků se u publika setkala s velmi příznivým ohlasem.
Od doby, kdy před pár lety Čankišou "ukradli show" britským Primal Scream, patří v Trutnově k hýčkaným atrakcím. Letos se jim dostalo cti festival hudebně zahájit a v neděli jej budou i zakončovat. Po nich následoval první český veterán, kterých bude letos na Bojišti k vidění ještě dost: Michal Prokop.
Ten má letos nabitou letní sezonu, kromě objíždění mnoha festivalů totiž dokončuje nové album Sto roků na cestě, a některé písně z něj si ověřuje na fanoušcích. Dařilo se mu i před těmi trutnovskými, na které pochopitelně zabraly i jeho klasické hity z 80. let a závěrečná hookerovská bluesová paráda.
Adam Cohen (Open Air Music Festival Trutnov 2012)
Syn slavného otce Adam Cohen byl asi pro většinu návštěvníků zprvu tak trochu hádankou, ale už po prvních minutách si Bojiště naprosto podmanil. Možná je jen přání otcem myšlenky, ale spíš ne: rodinné geny se u něj nezapřou. I když je jeho projev jaksi odvazovější než otcův, magii a srdce na dlani (o hudební podobě písní a jejich prostých, ale detailně promyšlených aranžmá pro trio převážně akustických nástrojů nemluvě) mají společné.
To američtí Anti-flag jsou jeho pravým opakem - ale jak je v Trutnově zvykem, naprostý stylový zlom nikoho nepřekvapil ani neotrávil, naopak, jejich neučesaný, byť popem lízlý punk si mohutný kotel pod pódiem užil až do dna. A to i přes poměrně hustou dešťovou přeháňku.
Hlavní čtvrteční dění na festivalu po půlnoci zakončil v Undergroundovém stanu Vlasta Redl se svou novou kapelou, složenou z excelentních hráčů. Jako by se valašský bohatýr rozhodl popřít své řazení k "písničkářům" - většinu jeho bloku tvořila až artrocková a místy (hlavně díky saxofonistovi Michalu Žáčkovi) fusion instrumentální hudba.
Vlasta Redl a Michal Žáček (Open Air Music Festival Trutnov 2012)
Publikum bylo nadšeno, ale je otázka, zda se Redl ve jménu realizace svých muzikantských snů o opulentním muzicírování s hudebníky, kteří nemají technický problém, tak trochu nezbavuje toho, co na něm bylo vždycky nejsilnější. Tedy právě oné písničkářské průzračnosti. Kde jsou ty časy, kdy prohlašoval, že "písnička je hotová ve chvíli, kdy už z ní není co ubrat"...
Páteční program už se rozjede naostro v jednu hodinu po poledni. Zahájí The Tap Tap, po nich přijde na řadu opět duchovní povzbuzení v podobě bohoslužby, sloužené biskupem Václavem Malým, hlavní zahraniční hvězdou budou na hlavním pódiu belgičtí alternativisté dEUS. Očekávané je i popůlnoční vystoupení Ondřeje Havelky a Melody Makers, jehož součástí by mělo být předem nespecifikované "překvapení". Což ale nikoho na Bojišti...nepřekvapí.
