Roku 1998 vydal Peter Biskind z amerického časopisu Premiere bestseller ze zákulisí slavné filmové éry Bezstarostní jezdci, zuřící býci. Teď vyšel česky v zasvěceném překladu Ivy Hejlíčkové a Michaela Málka s podtitulem "Jak generace sexu, drog a rokenrolu zachránila Hollywood".
A je to napínavé čtení z přelomu 60. a 70. let, kdy "všichni byli sjetí", jak uznává jeden z hrdinů, vše staré bylo špatné, vše nové dobré, nic nebylo svaté, smělo se cokoli a nastupující generace tvůrců měnila továrnu na sny v takzvaný Nový Hollywood.
Filmoví spratci
Na základě knihy vznikl před devíti lety stejnojmenný dokument, v němž na průlom vzpomíná řada účastníků včetně herců Bezstarostné jízdy Petera Fondy a Dennise Hoppera.
Do té doby byl Hollywood uzavřenou říší, ale pak "hippies zaklepali a otevřely se dveře zdánlivě prázdné pevnosti". Každý chtěl k filmu, od výtvarníka Warhola po písničkáře Dylana.
Režisér Martin Scorsese
Předvojem hnutí se staly snímky Bonnie a Clyde či Absolvent, s vlnou pokolení narozeného za 30. let se vynořili F. F. Coppola či Stanley Kubrick, za nimi pak mladší parta přezdívaná "filmoví spratci" – nynější klasikové Martin Scorsese, Steven Spielberg, George Lucas.
"Byli jsme jen kluci, kteří chtěli dělat filmy, a věděli jsme, že lidi ze studia nás mohou kdykoliv sejmout," charakterizuje Scorsese roky, kdy šanci dostaly odvážné a obsažné filmy. "Nikdo v kině ještě neviděl sám sebe, ačkoli na každé slezině lidi kouřili trávu a cpali se LSD," vypráví Hopper, proč tehdejší filmy u diváků zabíraly. A jejich režiséři získávali moc.
Jack Nicholson ve filmu Čínská čtvrť
Kniha však líčí i odvrácenou stranu doby: jak Roman Polanski při startu natáčení Čínské čtvrti zvracel, jak Coppola po zbohatnutí propadl nákupní horečce nebo Scorsese za kokainové módy "bral drogy jako aspirin".
Z českých jmen si kniha opakovaně všímá Formana – jako jednoho z talentů mimo Ameriku, jimž nový vítr umožnil přímý vstup do Hollywoodu, ale i v méně známých souvislostech.
Přelet s "psaníčky"
Olga Schoberová
Popisuje třeba, jak Forman představil "sošnou blondýnu Olinku, bývalou miss" čili Olgu Schoberovou šéfovi produkce Warner Bros. Johnu Calleymu, který se do herečky bezhlavě zamiloval, zaměstnal ji s celou rodinou, vzal si ji a pojmenoval po ní svou jachtu.
Nebo líčí, že Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem točili v tak bezútěšné nemocnici, že pro herce a štáb koupili marihuanu ve velkém a asistent vyráběl "psaníčka".
