Autor "Berlína" Jason Lutes - na rozdíl od zmiňovaných děl - nevypráví o osudech reálných lidí. Vybírá hrdiny z řad běžných, „bezejmenných“ obyvatel německé metropole. Nějací takoví se skutečně mohli procházet zpustlými ulicemi Výmarské republiky.
O knizeJason Lutes Berlín: Město kamene Překlad: Viktor Janiš. Nakladatelství BB/art, Praha 2012, 216 stran, doporučená cena 299 korun. |
Za hlavní postavu by se s trochou dobré vůle dala považovat devětadvacetiletá Marta Müllerová, která přijíždí do Berlína studovat umění. Ve vlaku se potkává s novinářem Kurtem Severingem a záhy zjišťuje, že její představa o hlavním městě je mnohem růžovější než realita. Kniha Berlín: Město kamene nesleduje jednotnou dějovou linii. Jde o spletenec drobných příběhů postav pocházejících z různých vrstev a majících značně rozdílné názory. Díky tomu získává čtenář poměrně komplexní obraz o tehdejším dění.
Řeka o mnoha ramenech
Ten mnohohlavý hrdina však má společný rys. Postavy stojí na rozcestí. Musí se rozhodnout, jakou cestu zvolí, co bude formovat jejich příští osud. Marta Müllerová odhodí ušlechtilý původ a vrhne se rovnou do nejspodnější vrstvy Berlína. Dělnickou rodinu rozdělí politické přesvědčení a manželé najednou stanou na opačných stranách ideologické barikády. Židovský chlapec mlčky trpí šikanování kvůli svému náboženství a tajně obdivuje kouzelníka Houdiniho, který dokáže uniknout z jakýchkoli okovů.
Pokud se pro nějaký komiks hodí označení román v obrazech, pak určitě a právě pro černobílý Berlín. Pracuje s tak rozmanitým a bohatým spektrem postav a linií, jako málokterá komiksová kniha. Využívá vnitřních monologů, pocitů a deníkových zápisků, obrazová stránka pomáhá plynule propojit jednání hrdinů a dokreslit emoce, které prožívají.
Ovšem ten „dav“ postav dost komplikuje sledování děje. Autor využívá velmi podobné typy lidí a snadno zaměnitelné rysy tváří. Čtenář si zpočátku není jistý, jak jednotlivé dějové sekvence poskládat, a zda postavy už v rámci příběhu poznal, anebo se jedná o nový „přírůstek“. Někteří hrdinové navíc fungují pouze pro dotvoření obrazu společnosti a záhy se vytrácejí...
Konzervativní experimentátor
Kresba komiksu Berlín: Město kamene se na první pohled jeví jako konzervativní. Prostor je totiž věnován zejména postavám. O to zřetelněji pak vystupují sekvence, které tvůrce nevypracoval proto, aby posunul děj, nýbrž aby zaujal čtenáře atmosférou. Nejvýrazněji se vymykají scény snažící se vyjádřit emoce – ať vzrušení, či hrůzu. To autor přechází od evropské školy ke specifickým prostředkům japonským a nešetří radikálními změnami pohledu ani detaily. Lutes se přímo vyžívá v realističnosti - ukazuje postavy takové, jací jsou skuteční lidé. Nezatajuje nadváhu ani vrásky, nic nepřikrášluje.
Tíživá atmosféra prvního dílu komiksu Berlín – druhý díl by měl vyjít česky ještě letos – je nadto podporována skutečností, že čtenář ví, kam historické události povedou a co hrdiny čeká. To však knize neubírá napětí. Radikalizaci komunistů a nacistů zde sledujeme z pohledu prostých lidí, můžeme pozorovat názorové vývoje a postoje, snažit se pochopit pohnutky postav.
Koneckonců onen počáteční chaos Berlína: Města kamene postupem času začne dávat až nepříjemný tvar a smysl. A čtenář nemůže neocenit Lutesovu precizní výstavbu příběhu a vykreslení pozadí osudů hlavních i vedlejších hrdinů.
O tvůrciJason Lutes Američana Jasona Lutese (nar. 1967) ke komiksu přivedla kresba týdenního stripu do novin Seattle's alternative weekly. Poté, co stripy vyšly knižně, se Lutes rozhodl věnovat komiksové tvorbě na plný úvazek a pustil se do ambiciózního projektu s názvem Berlín. Hned první díl série se setkal s velmi kladnými ohlasy, druhá kniha vyšla v roce 2008 a v České republice by se měla na pultech knihkupectví objevit na podzim letošního roku. |