"Moje maminka je kartářka. Předpověděla mi desku ještě předtím, než jsme vůbec dostali nějakou nabídku na její natočení. I já se s kartami často radím," říká Richard Krajčo v dokumentu Ostravský trhák, který odvysílá TV Barrandov v rámci cyklu Legendy televizní zábavy.
Začátek hudební kariéry ale prý nebyl posvěcen celou rodinou. Výhrady měl především muzikantův otec. "Táta těžce nesl, že jsem se v pubertě rozhodl věnovat se kytaře a nechat fotbalu, ve kterém mě hodně podporoval. Jezdil na moje zápasy, fandil mi," doplňuje zpěvák, kterému do jisté míry podkopával sebevědomí i prospěch ve škole.
"Na základce jsem měl nějaké trojky, tak mě výchovný poradce na gymnázium nedoporučil. Šel jsem studovat na elektrikáře po vzoru strýce. Nechtěl jsem na vojnu, tak jsem zkusil vysokou školu, ale pochopil jsem rychle, že tam nemám co dělat. Abych na tu vojnu nemusel, přihlásil jsem se na konzervatoř, kde jsem neuspěl, protože jsem neuměl noty. Tak jsem se přihlásil čtrnáct dní nato na herectví, vůbec jsem nedoufal, že by to mohlo vyjít. Vyšlo," směje se s odstupem času.
První Krajčovy koncerty probíhaly na dvorku rodinného domu v Ostravě. Tehdy začínající hudebník přebíral písničky od Lucie, od Olympiku nebo od Nedvědů, a jak tvrdí, mělo to úspěch.
Martina Krajčová, Štefan Margita, Hana Zagorová a Richard Krajčo
Za úspěch ostatně považuje i svoje současné rodinné zázemí po boku manželky Martiny, s níž vychovává dvě děti. Na ženě obdivuje především smysl pro hudební toleranci. "Kytaru miluju. Naštěstí mám tolerantní ženu, která když vidí, že mi kytara chybí, posílá mě pryč, abych měl klid na hraní. Někdy je to těžká volba mezi kytarou, ženou a dětmi," doplňuje Richard Krajčo.
V dokumentu Ostravský trhák na Barrandově promluví i Věra Špinarová či Hana Zagorová. Mladou generaci zastoupí Ewa Farna.
