Být jednou z nejúspěšnějších hudebních skupin planety je fajn, než dojde na nahrávání nové desky. U2 by o tom, jak těžké je dodržet mantru – ukázat se, nezopakovat se a posunout se – mohli Coldplay vyprávět.
Ostrovní hvězdy už dávno nemohou sázet jen na jemný hlas, emoce a falzet zpěváka Chrise Martina. Po svém tři roky starém komerčním triumfu s deskou Viva la Vida or Death and All His Friends se Coldplay na své páté desce s nevyslovitelným názvem Mylo Xyloto pustili do koncepčního příběhu, ještě zdůraznili akustické polohy i popový přístup a jako nečekaného hosta přizvali barbadoskou divu Rihannu.
I když v bookletu není na příslušném místě jmenován, ve studiu jim znovu pomáhal i jeden z nejznámějších producentů Brian Eno, se kterým právě U2 v podobném období své hudební kariéry natočili přelomovou Achtung Baby. Deska Mylo Xyloto se jim sice povedla, podobnou sílu v sobě ale nemá.
Chorály nebeské i pekelné
Ve vývoji kapely ani nebude takovým zásadním krokem jako Viva la Vida, přesto Coldplay zobrazuje jako autorský kolektiv, který nerezignuje a svou stadionovou formuli na hity, které dozrávají i v druhém plánu, stále piluje.
Nejlepším příkladem je tu první singl Paradise, umně poskládaný z elementů, které už od Coldplay dobře známe. Než v něm nechají vybuchnout kostelní chorály refrénu, uplynou dvě a půl minuty budování atmosféry.
Vizuál k novému singlu Coldplay
Neodolatelnou hitovost a zpěvnost tu chtějí prodat, ale ne úplně levně, přímočaře. Celkově si na desce Mylo Xyloto víc než kdy předtím pohrávají s hranicemi líbivosti, rozmlžené ozvěnami na kytarách, které ještě zdůrazňují melancholickou podstatu jejich hudby. Onen avizovaný krok do ještě většího popu je chytře vymyšlený, aby z toho nevyšli jako zaprodanci.
I tak ale stejná písnička, dokonale vybroušená pro hrdla fanoušků na letních festivalech, zároveň vyvolává otázku: spokojili se už Coldplay nadobro s rolí autorů univerzálně srozumitelných chorálů?
Když nasadí další "óhohohohó" v refrénu duetu Princess of China s Rihannou, předvídatelnost tu zachraňují už jen zkroucené syntezátory a atmosféra samplovaná ze skladby Takk od islandských Sigur Rós. Ve velkém souboji mezi vážností a laciností, který Coldplay na desce vedou velmi zkušeně, náhle ztrácejí.
Umíme to velké
A parametry snahy o velkou desku za každou cenu má Mylo Xyloto ještě v jednom: ve snaze propojit písně banálním postapokalyptickým příběhem, který se dá shrnout do věty: zamilovali se, rozešli se, žijí dál.
Coldplay - Mylo Xyloto (obal alba)
V hudebním ranku umějí Coldplay svoje písničky, které mají v jádru podobný (ale vůbec ne špatný) rukopis, fenomenálně zvukově zabalit, monumentálně vypravit, procítit a udělat z výsledku něco neodolatelného, ale když chtějí něco vyprávět, je lepší je ignorovat. A raději se poddat samotné hudbě.
Protože ať už se pouštějí do tanečního čísla v Every Teardrop is a Waterfall nebo většinu "práce" nechávají na akustické kytaře jako v písničce U.F.O., pořád se jim daří zůstat jednou z nejpřesvědčivějších současných kapel hlavního proudu s vlastním zvukem, kterou před vyhořením chrání řada podmanivých a dotažených hudebních nápadů.
Coldplay: Mylo Xyloto
Cena 369 korun
Hodnocení MF DNES: 70 %
