To, že i na úplný závěr hrají významné domácí i zahraniční kapely, je pro Trutnov již dávno typické a pravidelní návštěvníci dobře vědí - přestože, jak známo, drží pořadatelé až do zahájení festivalu časový rozpis účinkujících pod pokličkou - že si mají na pondělí udělat volno nejen na "rekovalescenci", ale i odjezd domů.
Stejně tak typické ale jsou další nedělní konstanty, například ranní vstávání s jednou z nejhlučnějších a nejtvrdších kapel programu, metal-corovým Boronem, nebo polední bohoslužba v amfiteátru, během níž veškeré ostatní dění s výjimkou hraní v kryté "pub stage" utichá.
Hlavní scéna během odpoledne opět sázela na divoké stylové zvraty. A tak po sobě bez problémů mohli vystoupit rockoví Sunshine, po nich Irena Budweiserová s blues-spirituálovým snad až příliš emotivně exponovaným programem, hiphopoví Prago Union, jejichž podoba s živou kapelou je sice možná poněkud přeceňována, ale početné fanoušky si samozřejmě našla, a další zástupci zde oblíbené hudby ska, kapela Tleskač.
Sunshine (Karel Buriánek)
Prago Union
Kolektivní prozpěvování započalo s Trabandem, který vsadil na průřez různými obdobími svého repertoáru a zahrál dokonce několik písní na přání z publika. Svou parádní jízdu třemi trutnovskými dny dovršil Roman Holý. Ve čtvrtek představil nový projekt Neruda, v pátek zahrál s Monkey Business a v neděli v hlavním čase vystoupil s J.A.R., kteří do vroucího kotle, který opět hlediště téměř zcela vyplnil, přilákali diváky, kteří byli do té doby roztroušeni po celém areálu.
J.A.R. (Dan Bárta)
J.A.R.
A většina z fanoušků už své pozice až do úplného konce neopustila. Nejprve odvázala hlediště balkánská dechovka Fanfara Transilvania, která nalákala na svůj koncert už o den dříve, kdy prošla za mohutného ryku žestí celým areálem a udělala si tak velmi dobrou reklamu pro hlavní blok.
Úplné finále dění na hlavní scéně patřilo druhé, tentokrát česko-brazilské odnoži skupiny N.O.H.A., používající přídomku Circus Underground. Na rozdíl od své nedlouho před festivalem odtržené německé odnože, která zahrála v pátek, sází více na živou a rockovější hru (jakkoli taneční základ samozřejmě zůstává) a především na excentrického zpěváka, který se po čtvrtečním Iggym Popovi stal jakýmsi "vicekrálem" mezi letošními frontmany.
Fanfara Transilvania
N.O.H.A. Circus Underground
Ani nabídka dvou menších scén v neděli nezaostávala, byla možná dokonce nejlepší za celý víkend. Mezi její ozdoby patřil blok Luboše Pospíšila s kapeloou 5P, mezinárodní world music projekt Allstar Refjúdží Band a samozřejmě tradičně skvělý blok Vlastimila Třešňáka s kapelou.
Luboš Pospíšil
Vlastimil Třešňák
Kromě svého standardního programu přivezl Třešňák letos do Trutnova i novou kapelu, ve které figuruje jako textař, velmi zábavný moderátor a perkusista - k překvapení řady diváků však nikoli jako zpěvák. Ironická kapela Totems má totiž "v přední linii" řadu jiných zpěváků, například Páju Táboříkovou (jinak Pospíšilovu bubenici), herečku martinu Menšíkovou či písničkáře Pepu Lábuse. Ty instrumentálně jistí mj. členové Třešňákova bandu, Garage a dalších souborů.
Totems (Jaromír Panáček)
Totems
Jedním z vůbec nejlepších koncertních bloků letošního Trutnova pak bylo vystoupení Roberta Křesťana a Druhé trávy, kteří zahráli ve chvíli, kterou lze popsat dylanovsko-křesťanovským sloganem "ještě není tma, ale stmívá se". Druhá tráva postavila svůj blok především právě na svých verzích písní Boba Dylana, vyvrcholením jejího setu byla ovšem bravurní Telegraph Road Dire Straits.
Robert Křesťan
Druhá tráva (Tomáš Liška, Luboš Malina)
I přes neúčast zdravotně indisponovaného Václava Havla a Ivana Martina Jiroouse, kteří oba pozdravili své věrné prostřednictvím telekomunikační techniky, byl letošní ročník jedním z nejpovedenějších v historii "praotce" mezi českými festivaly. Příští rok bude Trutnov slavit už čtvrtstoleté výročí svého vzniku. Nechť je mu i nadále velký Manitou milostiv...
