Tvorba Miroslava Tichého zcela naplňuje často zneužívaný termín "kontroverzní". A to nejen způsobem vzniku, technickou kvalitou a obsahem fotografií, ale také nejednoznačným přijetím odbornou veřejností.
"Jsem trochu na rozpacích, slyšel jsem názory, že je to příklad dokonale zvládnuté kurátorské manipulace, která význam amatérského autora z Kyjova, fotografujícího primitivními aparáty dívky na koupališti nebo při nakupování, přeceňuje. Druzí jej obdivují jako spontánní, úžasný objev," shrnuje například přední český teoretik fotografie Vladimír Birgus. A dodává: "Nejsem si jist, jestli je případ rozostřených nevyretušovaných snímků od Miroslava Tichého ten, kvůli němuž se bude měnit historie české fotografie."
Naproti tomu recenzent MF DNES Radim Kopáč ve své recenzi loňské Tichého výstavy na pražské Staroměstské radnici, které udělil výjimečné hodnocení 100 % napsal: "Můžeme mluvit o Tichém jako uměleckém voyeurovi, kterému nešlo nikdy o výsledek, ale vždycky o prožitek chvíle. O závratný okamžik, kdy se v hledáčku jeho kamery objevil 'úlovek', který stál za zvěčnění: ženské nohy, zadek, ňadra." A recenzi uzavírá: "Výsledkem jsou možná skandální, ale každopádně originální, moderní a výlučné fotografie." Recenzi najdete zde.
Miroslav Tichý se narodil v roce 1926 v Kyjově. V letech 1945–48 studoval Akademii výtvarných umění, kterou nedokončil. V 50. letech se věnoval kresbě a malbě pod vlivem impresionismu a kubismu. V 70. letech se plně přeorientoval na fotografii. Aparáty i další příslušenství si sám vyráběl z nejrůznějších netypických součástek (např. plechovek, pivních zátek či skel z brýlí).
V drtivé většině byly objektem jeho fotografií nic netušící ženy, které snímal na ulicích či koupalištích. Pracoval "voyeurským" způsobem, s fotoaparátem schovaným pod oděvem. V určitém okamžiku jej odkryl a bez pohledu do hledáčku a ostření stiskl spoušť. Proto mají jeho fotografie do běžného technického standardu obvykle velmi daleko.
Miroslava Tichého kulturní veřejnost objevila až v 90. letech zásluhou jeho sběratele Romana Buxbauma. První autorova výstava se uskutečnila v roce 2004 v Seville, o rok později v Curychu. Roku 2005 byl Tichý na prestižním festivalu fotografie ve francouzském Arles vyhlášen Objevem roku. V České republice byly Tichého práce poprvé k vidění v roce 2006 v Brně.