Benedikt XVI. prostřednictvím biblických a teologických analýz v knize vysvětluje, proč v bibli není uveden žádný důvod, proč by měl být židovský národ jako celek zodpovědný za Ježíšovu smrt. Opačný výklad byl po staletí používán jako ospravedlnění k pronásledování Židů. Vatikán sice již pět desetiletí učí, že Židé nebyli jako celek za Kristovu smrt odpovědni, židovští učenci však uvedli, že argumenty papeže pocházejícího z Německa, které mělo svůj podíl zodpovědnosti za pronásledování Židů, jsou velmi významné a pomohou v boji proti současnému antisemitismu.
Ředitel Amerického židovského výboru pro mezináboženské záležitosti rabín David Rosen připomněl, že Vatikán vydal autoritativní dokument k této otázce na svém druhém koncilu v roce 1965 pod názvem Nostra Aetate, který znamenal revoluci ve vztazích katolické církve s Židy. Uvádělo se v něm, že Židům nemůže být přisuzována vina za Kristovu smrt ani v tehdejší době, ani dnes.
Benedikt dospívá ke stejnému závěru. Dokazuje jej na základě evangelia a neponechává sebemenší pochybnost o tom, že tomu sám hluboce věří. Rosen zdůraznil, že papežova slova mohou působit u věřících víc než církevní dokumenty, zejména ty staré.
Kniha je druhým dílem Benediktovy publikace Ježíš Nazaretský z roku 2007. V ní přinesl velmi osobní rozjímání nad ranými léty Kristova života a učení. Druhý díl se týká závěrečné části Kristova života, jeho smrti a zmrtvýchvstání. Benedikt ve své knize znovu analyzuje poslední Ježíšovy hodiny, rozebírá evangelium a vysvětluje, proč nemohou být Židé jako celek viněni z Kristovy smrti.
Benedikt dospívá k závěru, že to bylo židovské vedení, kdo nesl odpovědnost, ne však všichni Židé. Benedikt zdůrazňuje, že Ježíšova krev nevolá po pomstě a potrestání, ale přináší usmíření. Nebyla prolita proti někomu, ale pro mnohé, pro všechny, napsal.
Papež, který byl nucen zapojit se jako mladík v nacistickém Německu do Hitlerjugend, učinil ze zlepšování vztahů s Židy prioritu svého pontifikátu. Navštívil nacistický koncentrační tábor Osvětim v Polsku a izraelský památník holokaustu Jad vašem.
Měl však také několik nedorozumění s židovskými skupinami, zejména v roce 2009, kdy zrušil exkomunikaci tradicionalistického katolického biskupa, jenž popíral rozsah holokaustu. Benedikt uvedl, že kdyby byl znal názory biskupa Richarda Williamsona na Židy, nikdy by nezrušil exkomunikaci, která byla vyhlášena v roce 1988, protože Williamson byl vysvěcen bez papežského souhlasu. Williamson je členem tradicionalistického bratrstva svatého Pia X., které odmítá část učení druhého vatikánského koncilu, zejména pokud jde o vztah k Židům.
Židovské skupiny jsou rovněž pobouřeny tím, že Benedikt postupuje kupředu v procesu blahořečení papeže Pia XII., které je předstupněm svatořečení. Někteří židé a historici argumentují tím, že tento papež mohl za druhé světové války učinit více pro Židy.
Vatikán upřesnil, že kniha Ježíš Nazaretský II. vyjde v sedmi jazycích, německy, italsky, anglicky, španělsky, francouzsky, portugalsky a polsky. Podle informací Radio Vaticana by ale kniha měla vyjít i v češtině.
