Sestřih nahrávky vyšel už v roce 1990 na audiokazetě, která dnes patří k historickým relikviím české nezávislé hudební scény. Nyní je k dispozici kompletní archivní záznam, obsahující víc než dvě hodiny materiálu. Přináší hudební vystoupení všech zúčastněných, spojená uvolněným průvodním slovem "undergroundového guru" Ivana Martina Jirouse.
Úvod patří Jaroslavu Hutkovi. Ten sice do "pravověrného" undergroundu nikdy nepatřil, v roce 1990 však zažíval vlnu velké popularity napříč celou českou společností. Na nahrávce jsou chvályhodně uvedeny většinou jeho méně známé písně, výjimkou je tehdy "povinná" Náměšť, jakási hymna listopadové revoluce.
S velmi zajímavými hudebními bloky tehdy vystoupili výtvarnice Iva Vodrážková a dnes bohužel poněkud opomíjený písničkář Zbyněk Benýšek. Jejich niterné bloky přinesly zklidnění, až jakýsi kontemplativní stav jinak zjevně velmi rozjařeného koncertu. K jeho náladě přispělo finálové vystoupení typicky undergroundového sdružení The Hever and Vazelína Band.
Samotnému Svatopluku Karáskovi byl pochopitelně věnován největší prostor. Jeden z nejznámějších představitelů českého undergroundu sáhl především ke svému známému staršímu repertoáru "zpívaných kázání", zhudebněných ve stylu spirituálů a blues. Představil ale i tehdy nové písně, např. You Said No to the Devil, reagující na listopadové události, nebo vtipnou parodii na hit skupiny Půlnoc Muchomůrky bílé, kterou pod názvem Hadovky smrduté připsal I. M. Jirousovi.
Booklet obsahuje přepis rozhovoru šéfredaktora a vydavatele časopisu Vokno Františka Stárka se Svatoplukem Karáskem, který kromě biografických informací přináší i písničkářův originální pohled na samu podstatu undergroundu.
"Mám takovou tezi, že underground není jenom v tom zakázaným, ale že z neobyvatelného dělá obyvatelné. To znamená panelák v Mostě. A dokud tam není underground, tak je tam nuda. Všichni říkají 'Ulice nikam nevedou a nic se neděje', ale najednou se někdo nasere, z půdy přinese starý housle a někde v chodbě začne blbnout. Přidá se druhej, třetí a najednou z tý betonový džungle, kterou připravil život bez srdce, se prodírá život pravý. A to je smysl druhý kultury. Takže já myslím, že máme ještě spoustu práce před sebou. I západ se stává čím dál neobyvatelnšjší pro člověka, kterej se chce smát."
