Není tomu ještě ani deset let, co jeden bývalý americký ministr zahraničních věcí rozlišoval mezi starou a novou Evropou. Vzbudil tím svého času značný poprask, aby se jeho pokus následně zapsal do dějin jako pokus účelně využít rozličných pohledů evropských zemích na jejich vazbu s Amerikou. Jelikož spor časem ustal a samotný ministr vyklidil scénu, všeobecně se má za to, že žádné dělení na starou a novou Evropu neexistuje a neexistovalo.
Nicméně při četbě nejnovější kolekce milostných povídek Bernharda Schlinka Sommerlügen - tedy Letní klamy - jakoby nečekaně celý humbuk znovu ožíval. Až na to, že jako by už nešlo o dělení uvnitř Evropy, nýbrž o bariéry mezi Evropou a Amerikou, a vlastně se ani netýkají jednotlivých zemí a jejich vztahu k Americe, ale jedinců a jejich vztahu k osobnímu životu. A kromě toho: jako by to snad ani nebyl humbuk, nýbrž výsledek mnohaletých společenských konvencí a výchovných metod.
Diskrétní promluvy
Ačkoliv jsem si tento malý historický exkurs nedokázal odpustit, rád bych případné čtenáře sedmi Schlinkových povídek ubezpečil, že si přijdou na své bez toho, aniž by se jim jakkoliv zpřítomňovaly osudy zdejších či zahraničních politických veličin.
Hrdinové Schlinkových příběhů sice troskotají nezřídka velmi iritujícím způsobem. Avšak za jejich neschopností překročit svůj stín a dosáhnout v životě více než jen letního klamu, třebaže mimořádně opojného, nevězí žádná politická konspirace, ale nechuť cokoliv ve vlastním životě skutečně změnit.
O knizeBernhard Schlink: Sommerlügen Nakladatelsví Diogenes, Curych 2010, 288 stran, cena "hardcover" vydání 19.90 €. 
Obálka knihy Bernharda Schlinka Sommerlügen |
Prostě to nejde
Takto se čtenář musí spokojit s tím, že například Richard, hrdina první povídky, nazvané Závěr sezóny, se stejně tak zamiluje do bohaté dědičky Susan jako do každodenní rutiny spojené s jeho skromným newyorským bytem a nedokáže najít žádné uspokojivé řešení, jak by mohl být věrný jak svému starému, tak i novému životnímu stylu. Jistě by bylo možné život prostě změnit, ostatně Susan od něj nic jiného ani neočekává. Jenže Richard je Němec a jako každý "Evropan" možná nechce být pořád "bohatý a zdravý". O tom by ještě lépe mohl vyprávět Thomas, hrdina povídky Poslední léto, který v rodinném prostředí letního domku umírá na rakovinu a jaksi si neví rady s tím, jak své rodině ne-vysvětlit, proč si chce odchod na jiný svět zpříjemnit soukromou euthanasií. Za svou neschopnost včas a důstojně své nejbližší zasvětit platí hlubokým nedorozuměním, z něhož mu je jakýmsi východiskem pouze nesnesitelná bolest. Jedině ta je s to zaplašit neméně snesitelné životní bilancování. Je jen jakýmsi "roztomilým" detailem, že Thomas svoji rodinu po léta zanedbával díky svému pravidelnému hostování jako profesor na amerických univerzitách.
Podobná traumata a klamy obsahují všechny Schlinkovy povídky. S jistou nadsázkou lze říci, že každá postava - a nepřímo i každý čtenář - této knihy je nucena objevit svoji Ameriku. Ať už příslovečnou, nebo pravou.
Díky více než šedesátileté spojenecké koexistenci mezi západní Evropou a severní Amerikou nejspíše už není úniku. Pro oba kontinenty zaplať pánbu, pro řadu dezorientovaných jedinců nejspíše bohužel. Politici z takového závěru Schlinkových Letních klamů by měli mít radost; čtenáři si alespoň mohou přečíst hezkou knížku. Donald Rumsfeld promine.
