Deseti Grammy oceněný kytarista Carlos Santana se zítra po šesti letech vrací zahrát tuzemskému publiku. Lístky do pražské O2 Areny stojí od 790 do 1 490 korun.
Máte vůbec rád koncerty?
Myslím, že živá hudba lidi spojuje a povznáší. Přijde mi vždy dojemné, když si jejím prostřednictvím připomenou, že mají význam, že na nich záleží a že jsou to oni sami, kdo může na světě něco změnit.
Hrajete radši starší repertoár, nebo věci z posledních desek?
Já prostě rád hraju hudbu, protože některá je stále dobrá a nestárne. Jinými slovy, dobré skladby jsou dobré skladby, ať už jsou od Beethovena, George Gershwina nebo Beatles, Boba Dylana či Burta Bacharacha. Dobré skladby jsou zkrátka věčné. Když hrajete jako já na tomto turné skoro tři hodiny denně, tak tu hudbu prostě musíte mít rádi.
Přesto: není trochu únavné hrát potisící Sambu Pa Ti nebo Oye Como Va?
Takhle nepřemýšlím. To je stejné, jako kdybych řekl, že mne unavuje voda, vzduch nebo potrava.
Santana, jak ho známe
Carlos Santana a Garza
Chystáte se uvést také nějaké skladby z vašeho posledního CD Guitar Heaven?
Ano. Ta deska vznikla jako pocta největším rockovým kytaristům a určitě zahrajeme například Can’t You Hear Me Knockin’ od Rolling Stones, Riders on the Storm od The Doors, Whole Lotta Love od Led Zeppelin, Sunshine of Your Love od Cream a další.
Budete s coververzemi pokračovat, nebo je to jednorázové?
Teď zrovna připravuji desku, která vyjde na jaře pod názvem Shape Shifter. Jsem autorem většiny skladeb a hraju je jen se svou kapelou Santana Band. Je to čistě instrumentální hudba a snad bych ji mohl přirovnat ke své starší desce Caravanserai. Všechny skladby jsou původní, protože jsme chtěli udělat něco nového, jiného.
Stýská se vám po spirituální a niternější hudbě, která je právě třeba na desce Caravanserai?
Ne, pro mě je vše, co hraju, niterná hudba. Nikdy v životě jsem nebyl šťastnější, než jsem dnes. Něco se dá nazvat nebo vnímat jako duchovnější, něco naopak vstřícnější a otevřenější. Pro mě v tom není rozdíl. Pro mě je nejpodstatnější vědomí, že pracuju naplno na tom, co teď dělám.
Kdysi jste vzpomínal, jak lidé nadšeně reagovali, když jste se po jazzrockovém období zase vrátil k taneční hudbě. Jazzové prvky jste tedy nadobro opustil?
Jsem rád, když je jazzová hudba i trochu taneční, takovou mám nejraději. Například I Love Supreme od Johna Coltranea "tančí", Kind of Blue od Milese Davise také... Intelektuálnější jazz je samozřejmě také krásný, ale jeho záměrem není vás roztančit. Moje hudba je více taneční, protože to, do čeho se jako do lázně nořím nejraději, je africká muzika. Je v ní víc barev, rytmů, emocí, citu a radosti. Prostě se přikláním k africkým rytmům.
Před mnoha lety jste se rozešel se svým indickým guru Sri Chinmoyem. Odkud čerpáte své duchovní inspirace dnes?
Za tuhle otázku děkuji. Mojí duchovní prioritou a inspirací je v současné době kniha Kurz zázraků. Snažím se nejméně třikrát denně cvičit podle jejích doporučení. V podstatě se zde hovoří o tom, že nemáme uvažovat v kategoriích viny a sebeobviňování, souzení a posuzování nebo zatracení a strachu… Jde o to, přijmout sebe i druhé takové, jací jsme.
Zasazujete se za legalizaci marihuany. Mluvil jste na toto téma i s prezidentem Barackem Obamou. Má to naději na úspěch?
Myslím, že cestou k tomuto cíli je změna našeho srdce. Zákon nemůže změnit srdce, ale srdce může změnit zákon. A já věřím, že legalizace látky, která pochází tak jako tak ze země a není vyrobena v laboratoři, je možná… Tomu ale musí například předcházet zlepšení vztahu studentů i učitelů ke školám a ke vzdělání, aby Spojené státy mohly dohonit kvalitou vzdělávacího procesu zbytek světa. Tohle je skutečný problém, nikoli nějaká zelená rostlina. Opravdu dobré vzdělání je nesmírně důležitou hodnotou… Pro mě je také hodnotou, že mohu dělat hudbu, kterou mám rád, nebo si s vámi popovídat. Myslím, že jsme zase zpět u spirituality. Řekl bych to prostě: Spiritualita znamená mít čistou duši.
