Škoda, možná i proto nebylo při prvním, středečním večeru hlediště zcela zaplněné. Přitom se jedná o miniatury hodné pozornosti.
Reprezentují sice různé hudební světy, Martinů je uspořádanější a vytříbenější, Stravinský uvolněnější a zvukově rafinovanější, ale obě opery vyzařují svéráznou poetickou atmosféru.
Slavík z Ruska
Šéfdirigentovi Tomáši Netopilovi se podařilo s orchestrem zvládnout rytmickou úsečnost a barvitost Martinů i stylovou koláž Stravinského. V titulní, virtuózní roli příběhu Ariadny, který v surrealistickém duchu zpracovává řeckou mytologii, se představila Simona Houda-Šaturová se svým éterickým sopránem.
Také Stravinského Slavík je příležitostí pro koloraturní sopranistku. Ruská pěvkyně Olga Trifonova prokázala náležitou hlasovou pružnost a jistotu ve výškách.
Slovenský barytonista Aleš Jenis byl mužným Théseem, jenž přichází zabít Mínotaura, v němž ale pozná sám sebe. A po přestávce pro změnu čínským císařem, jehož slavík zpívá tak sladce, že okouzlí i smrt. V menších rolích vynikl v obou aktovkách zvláště jadrný bas dalšího Slováka, Ondreje Mráze.
Zpívalo se v originále, tedy ve francouzštině a ruštině. I když se jedná o pouhé dva koncerty, diváci by speciálně u takovýchto rarit určitě uvítali nejen titulky, ale i překlad libreta v programu.
HODNOCENÍ MF DNES 60%
