Po ztrátě hlavního sponzora prošel jubilejní ročník Sázavafestu další náročnou zkouškou.
V den, kdy měl program vyvrcholit největší kumulací zahraničních kapel, areál v Kácově od rána bičovaly provazy deště a pořadatelé řešili logistické úkoly, jak vůbec dopravit kapely a techniku na scénu, a u toho s obavami kontrolovali hladinu řeky, která protéká za pódii.
Areál se zatím proměnil v bahenní lázně, dvě z pěti pódií musela být uzavřena, návštěvníci a stánkaři hromadně odjížděli a mnohým musely tahat auta z rozmoklé půdy traktory. Největšími hvězdami v očích všech, včetně vystupujících umělců, se záhy stali ti fanoušci, kteří se, vybaveni holínkami, pláštěnkami, deštníky anebo jen v tričkách a sandálech, nenechali zlomit počasím a vydrželi pod pódii.
Bez hlavní hvězdy
Přestože ze čtrnácti tisíc lidí, kteří podle pořadatelů během tří dnů Sázavafest navštívili, jich už mnoho nezbývalo, pod pódii - navzdory marastu - panovala docela unikátní atmosféra.
Možná i díky tomu se ztratil problém desátého ročníku festivalu: totiž absence velké zahraniční hvězdy. Tu v sobotním programu suplovalo hned několik jmen. Nejsympatičtějším byl rozhodně Ivan Král, který přijel koncertovat po tříleté pauze. A to přestože jeho nápad obklopit se tuzemskými zpěváky a hudebníky, se kterými u nás bývalý spoluhráč Patti Smith, Iggyho Popa nebo Debbie Harry nahrával, kvůli počasí nevyšel.
Král přesto jen se třemi doprovodnými hudebníky v zádech hlavní pódium opanoval jak svými slavnými písničkami včetně Dancing Barefoot, tak několika novinkami. Jeho koncert měl atmosféru především díky čisté radosti z muziky a nejsilnějším momentem byla původní verze písničky Sen, kterou napsal pro Lucii a Lenku Dusilovou. V Králově podání a s anglickým textem se tu ukázalo, že tenhle song by obstál i jako světový hit.
Svým nenápadným muzikantstvím, smyslem pro melodie a vokální harmonie si v sobotu publikum získali i britští anarchisté z kapely Chumbawamba. Sice zahráli akusticky, ale festivalové vytrvalce pod pódiem jejich postupem času více a více folkem ovlivněná hudba s radikálními texty doslova pohltila a kapela se dočkala mocného aplausu nejen při hitech jako Timebomb nebo Enough Is Enough.
Úspěch sklidila o pár hodin později i řemeslná finská estrádní show kapely Leningrad Cowboys. I když se na festivaly se svou bláznivostí a převleky hodí, na otázku, co je na tom vtipného a proč by měl člověk jejich veskrze průměrnou směsku coververzí poslouchat, se těžko hledá odpověď. Stejně i na to, proč se členové kapely Dog Eat Dog za dvacet let nenaučili hrát.
Hlavně domácí hudba
Sázavafest za deset let nikdy nebyl akcí zahraničních megahvězd. Přesvědčivé výkony tu tradičně podávají i tuzemští hudebníci, na které sem stojí za to jezdit.
Ve čtvrtečním a pátečním programu jim k tomu navíc přálo i počasí. Koncerty Monkey Business či Tata Bojs, kterým Matěj Ruppert výborně hostoval v písničce Šťastnější, patřily mezi hodně povedené. Nadšeně lidé aplaudovali i Martě Kubišové, která připomněla, že její hity, které stály u důležitých dějinných zvratů, neodnesl čas.
Sázavafest
Kácov, 5. až 7. srpna, účinkovali: Leningrad Cowboys, Ivan Král, Papa Roach, Chumbawamba, Dog Eat Dog, Monkey Business a další
Hodnocení MF DNES: 70 %