Klusák a Remunda před šesti lety vzbudili rozruch dokumentem Český sen, kvůli němuž nalákali stovky lidí na neexistující hypermarket. Český sen podle nich spojuje s Českým mírem nejen slovo v názvu.
"Jsou si až komicky podobné pointou: tolik humbuku, potištěného novinového papíru, křiku a vášní kvůli chiméře. V Českém míru se dva tábory vášnivě hádaly o něco, co Obama v kratičkém půlnočním telefonátu jako mávnutím prezidentského proutku zrušil. Kafka a Hašek by se podle nás náramně bavili, kdyby to mohli zažít," říkají tvůrci.
Film vznikal v samotných Brdech, ale také na mnoha mítincích, jeho autoři byli s kamerou i v Oválné pracovně Bílého domu při setkání Mirka Topolánka s prezidentem Bushem. Dokumentaristé se na kótu 718 vybranou pro stavbu radaru vypravili oficiálně s vojenskými strážci prostoru, ale především také nelegálně s místním průvodcem.
Zachytili vypjaté chvíle veřejných mítinků a současně i poklidnou atmosféru brdské vesnice a obrazy z běžného života jejích obyvatel. "Chtěli jsme, aby se nakonec hlavním hrdinou filmu stal les. Protože lesa se nikdo neptal," říká Filip Remunda.
Projekci si pochvaloval starosta Trokavce Jan Neoral, kterého protiradarový boj vynesl až na místo krajského zastupitele za ČSSD. "Film je lepší, než jsem čekal. Je těžké vtěsnat tři roky našeho odboje do hodiny a třičtvrtě. Natočili 162 hodin. Splnilo to svůj účel a komediální formou řeklo lidem, co by vědět měli," komentoval předpremiéru starosta.
"Už zjistili, že když z nich někdo dělá blbce, tlačí na ně a říká, že se nemají do ničeho plést, a oni jsou přesvědčeni o něčem jiném, tak když se dají dohromady a táhnou za jeden špagát, tak že to vyhrají. Kde je dnes Topolánek, a kde jsou ti lidi? Filmaři chtěli veselou formou ukázat, že to stejně skončí tak, jak se spolu domluví prezidenti velmocí," dodal.
Spokojený byl také Jiří Houška, obyvatel Trokavce a jedna z hlavních postav filmu, muž, který byl pro filmaře průvodcem ve vojenském prostoru. "Film líčí věci tak, jak byly. Z našeho pohledu to nebyla žádná legrace, protože my jsme věděli, že jde do tuhého. Nezbylo nám, než tvrdě bojovat. Před kamerou jsem stál prvně v životě, ale nebral jsem to jako herecký výkon," líčí Houška.
Po natáčení už jsme taky proti radaru, říkají tvůrci
Autoři film předvedli v první předpremiéře v Trokavci, v neděli je čeká druhá předpremiéra při zahájení filmového festivalu Finále v Plzni. Shodli se, že v Trokavci bylo specifické publikum a reakce v Plzni mohou být už úplně jiné.
"Základní dojem je ten, že film lidi zaujal. Myslím, že není udělaný tak, aby ho někdo mohl vzít se vším všudy. Jsou v něm místa, která to pro nebo proti problematizují, což může být pro někoho nepříjemné," říká Filip Remunda. "Bude mě zajímat o tom s lidmi mluvit, protože jsme ten film zase chtěli udělat jako provokaci."
Oba tvůrci připustili, že ačkoli do natáčení vstupovali s jasným záměrem zůstat nestranní, dnes jsou v podstatě proti stavbě radaru. Vadila jim nepřesvědčivá kampaň.
"Když sem nakonec přijede významný americký vědec a prohlásí, že informace, které naše vláda dostala z Pentagonu a pak je šířila mezi lidmi, byly naprosto nepravdivé, a on se i jako americký občan omluvil za to, co nám jeho vláda poskytovala, tak s radarem tak, jak nám byl prezentován, nesouhlasím," sdělil Remunda.
Film jde 6. května do kin v celé republice. Distributor Bonton ho nasadí zpočátku do multiplexů, postupně se má dostat i do nejmenších kin.
