Hlavně aby si je diváci nepletli, strachují se tvůrci dvou projektů, v jejichž názvu stojí shodně jméno Hurvínek a výraz 3D.
Ten první, skromnější, bude mít premiéru již 1. června na festivalu dětských filmů ve Zlíně. Jmenuje Hurvínek na scéně a přináší filmový záznam divadelního představení Hurvínek a Mikuláš, promítaný však v trojrozměrném formátu. "Navíc jsme přidali pár efektů, například padající sníh," popisuje režisér David Havel snímek, jenž záznam pohádky z jeviště přiblíží i dětem, které se do Divadla Spejbla a Hurvínka nedostanou.
Loutky jim trojrozměrná iluze "přiblíží" i doslova, jakoby na dotek – byť natáčení v divadle mělo svá technická omezení. "Baví mě, že při zvětšení jsou viditelnější také vodicí nitě loutek, ale vůbec to neruší. Přitom televize neměla nitky ráda, při natáčení seriálu jsme je museli nahrazovat nylonovými lanky či je obarvovat," líčí umělecký šéf divadla Martin Klásek.
Nač svět slyší
Ovšem Hurvínek na scéně je jen jakýmsi předskokanem Hurvínka ve filmu, na němž se už rok pracuje a který slibuje podívanou srovnatelnou se Shrekem 3D. Tradiční marionety včetně "šňůrek" v něm zůstanou zachovány jen pro úvodní a závěrečnou scénu, které se odehrají "doma u Spejblů".
Ale pak nezdárný syn vystřelí tatínka na dělové kouli ve stylu barona Prášila – děj je odvozen ze hry Jak pan Spejbl prášil – a s kamarádkou Máničkou i psem Žerykem ho následují do snové říše plné dobrodružství, kde už se pohybují jako moderní hrdinové stvoření počítačovou animací. Tedy bez vodicích nití, bez loutkoherců v pozadí, bez jakýchkoli limitů. Dokonce budou vyjadřovat své pocity změnou tváře, což původní loutky nesvedou.
"Poprvé jsem viděla Spejblovy zuby – ani jsem nevěděla, že je má, a to je mu letos devadesát," směje se ředitelka divadla Helena Štáchová. Mimika podle ní nic neubírá na kouzlu postaviček, zároveň však ředitelka zdůrazňuje, že hlídá, aby si loutky uchovaly i na půdě moderní technologie původní poetiku. Filmaři si "namlouvali" Hurvínka už dvakrát. Nejprve pro kreslený film, jehož návrhy se Štáchové nelíbily; druhý projekt "usnul", když se řešily spory o vlastnictví práv.
Teprve producent Martin Kotík ji přesvědčil. "Chtěli jsme natočit animovaný film pro celou rodinu – a pro takový projekt znamená základ úspěchu mezinárodní koprodukce i mezinárodně nosná látka," říká Kotík. Hurvínek požadavek splňuje: vždyť divadlo za osmdesát let své profesionální existence projelo kus svět a svá představení uvádí ve dvaceti jazycích.
"Poprvé však uznáme, že dabing je jiná disciplína a že zahraniční verze filmu musí namluvit tamní rodilí herci. Možná s výjimkou Německa," připomíná Štáchová, že takzvanou "pražskou němčinu" souboru si západní sousedé zamilovali. Ostatně právě z Německa již přicházejí nabídky případných koproducentů včetně televizí. Budou potřeba: rozpočet totiž činí sedm milionů eur.
Je nás málo
I výroba Hurvínka ve filmu, jehož premiéra se chystá na rok 2012, se řídí vzory ze Západu, kam členové týmu jeli dokonce na zkušenou. "Přesto na 3D animaci nemáme profese, respektive máme šikovné lidi, kteří to umějí, ale není jich dost, nesedí na jednom místě a nemají zkušenost s celovečerním rozměrem," vysvětluje Jan Buriánek z koprodukční společnosti AV Media, která projekt zajišťuje po technické stránce.
Jen Hurvínek jim prý zabral rok práce; Spejbl byl jednodušší, s Máničkou jsou v polovině a čeká je animace nesčetných Žerykových chlupů. Zároveň se rodí v modelech i počítači nové postavy – sultán, princezna, kat – a vybírají se pro ně hlasy, od Martina Dejdara po Václava Postráneckého. Nicméně český Hurvínek ve filmu se vytvoří nejprve v anglické dvojrozměrné verzi – protože konečná 3D animace se bude podle ní vyrábět v zahraničí. "Je to nutné, abychom mohli plně konkurovat světové kvalitě Shreků," vysvětluje Kotík.
