"Hirst se lebkami zabývá soustavně. Před pěti lety si nechal vytvořit rentgenový autoportrét vlastní lebky a z ní tak trochu vychází," říká kurátor výstavy Otto M. Urban.
Lebky za miliony
The Fate of Man má navíc na čele rudou skvrnu symbolizující krev. Hirst se inspiroval vášní pro lebky dalšího umělce, Stevena Gregoryho, ostatně i jeho lebka bude na výstavě k vidění. "Udělal jsem mnoho lebek pokrytých drahokamy nebo polodrahokamy, tahle je však jiná. Pokryl jsem ji zástupy stříbrných titěrných čilých lidí," říká Gregory. Šestnácticentimetrová lebka váží čtyři a půl kila.
Damien Hirst je známý i tím, že Gregoryho "hlavy" sbírá. A sám vytváří snad ještě unikátnější. Slavné jsou ty obložené diamanty, z nich pochází i skulptura s názvem For the Love of God (Pro lásku boží), tedy skutečná lidská lebka z osmnáctého století posázená diamanty a obalená platinou, která měla uprostřed čela zasazený obrovský narůžovělý diamant ve tvaru hrušky.
Před třemi lety se vydražila za padesát milionů liber, tedy zhruba 1,5 miliardy korun, což je nejvyšší cena, která kdy byla za dílo žijícího umělce ve světě zaplacená.
Damien Hirst: For the Love of the God
Podle ředitele Galerie Rudolfinum Petra Nedomy je však nepodstatné, jak pompézní se Hirstovo dílo zdá či za kolik se vydraží. "Skuteční výtvarní kritikové jeho dílo hodnotí jako kvalitní umění někoho, kdo se soustavně věnuje svým tématům a dokázal se v nich prosadit," odmítá snahu o redukci Hirsta na cifry a diamanty Nedoma.
Hirst však není jediný autor, jehož kontroverzní dílo výstava představí, kromě něj bude v Rudolfinu k vidění i Cindy Sherman, Jeff Koons, Keith Haring či Catherine Opie, z českých umělců například Ivan Pinkava nebo Václav Jirásek. Dekadence Dnes! se soustředí na šílenství lidského já, temné vidiny, projevy sexuality i smrt.
Provokatér Hirst láme rekordyZlaté tele prodal za 315 milionů |
"Dekadentní umění je vyhrocené, přesahuje často míru obecně přijatelného, provokativně bourá citlivě pociťovaná tabu. Zároveň je však podněcující, kreativní, vyžaduje jasné postoje a neslučuje se s lhostejností," vysvětluje Urban. Exponáty nejsou podle něj prvoplánově skandální, odrážejí lidské zápasy a běsy v nitru. Podtitul výstavy zní výstižně Za hranicí krajnosti. Vyjde k ní i katalog, který kromě obrazové části přinese texty o filozofii, existencialismu a melancholii. Dekadencí, ale na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, se zabývala už výstava nazvaná v Barvách chorobných, kterou kurátor Urban chystal pro pražský Obecní dům.
Pokračování v dalších muzeích
Pražská expozice bude rozšířena o samostatnou výstavu Joela Petera Witkina a Paula McCarthyho v Domě umění města Brna, která představí jejich dílo v celém spektru. V prostorách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze se odehraje další část celého projektu, zaměřená na dekadentní módu, hračky či různé intimní pomůcky a design.
