Knížku, v níž autor poprvé opustil své celoživotní téma holokaustu, vydalo nakladatelství Aleše Čeňka.
V příběhu Marie Navarové se vedle osobní tragédie promítají dějinné zvraty 20. století, kdy během jediného desetiletí byla tatáž kauza posuzována a souzena v rámci tří ideologicky a právně jinak zaměřených systémů. "Je to příběh o mravnosti, kterou představuje advokát, a o kompromisu, který ztělesňuje žena. Marie Navarová se pohybovala na hraně, mezi dobročinností a nemravností," řekl autor.
Marie Navarová byla jednou z 48 osob, mezi něž gestapo rozdělilo 20 milionů korun za pomoc při odhalení atentátníků na Heydricha, kteří se až do 18. června 1942 ukrývali v kryptě kostela Cyrila a Metoděje. Její jméno se našlo na výplatní listině gestapa, kterou teprve před několika lety objevili historikové. Na seznamu byli vedle skutečných udavačů i náhodní svědci, kteří vypovídali, co při útoku Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše na Heydricha viděli.
Byli to řidiči tramvají, hasiči, které gestapo povolalo k dobývání krypty a kteří nemohli odmítnout. Mezi nimi byla právě i Navarová, ošetřovatelka, která v době atentátu jela kolem tramvají. Zraněný Heydrich ji požádal, aby mu pomohla a zastavila auto, které by ho odvezlo do nemocnice.
Nejprve dostala odměnu, ale nakonec byla odsouzena k osmi letům vězení, i proto, že pomáhala s manželem v odboji. Pomáhala ale také tím, že měla důvěrné styky s příslušníky gestapa, a po válce se dostala do vězení znovu.
Ti, kdo mají rádi Lustigovy knížky, mohou se s ním do konce týdne setkat i v jiné jeho roli. Ještě ve čtvrtek a pátek odpoledne bude stát za pultem v pražském Knihkupectví Franze Kafky v Široké ulici a prodávat knihy své i dalších autorů. Více zde.
