Hřebejk překvapivě nenatočil komedii, v Kawasakiho růži zkoumá vinu udavače

Kawasakiho růže je prý nejsložitější z japonských papírových skládanek, takzvaných origami. "A také náš film je skládankou o mnoha ploškách," vysvětlil scenárista Petr Jarchovský exotický název filmu, který vstoupí do vybraných kin 21. prosince a do celé sítě počátkem ledna. Jde o desátý společný snímek Jarchovského a režiséra Jana Hřebejka.

Ve čtvrtek však tvůrci upozornili první diváky, že přinášejí změnu.

Jan Hřebejk

Režisér

"Žili jsme tou látkou a říkali si, že když ji odložíme, nemusí na ni dojít. Není to film, jaký chtějí vidět investoři."

"Poprvé jsem napsal drama bez všech přívlastků, bez mísení žánrů. A poprvé jsme zkusili obtížnou věc: vyprávět o minulosti, aniž bychom ji ukázali v retrospektivách, tedy výhradně pohledem současnosti," říká scenárista. "Změnu obsahu není třeba vysvětlovat: to téma nás trápí, mučí, dotýká se celé naší společnosti a ještě dlouho bude," míní.

Kawasakiho růže totiž zpětně odkrývá dávné selhání úspěšného muže v podání Martina Huby, které vynesou na světlo svazky StB. Donášel na někdejšího milence své nynější manželky alias Daniely Kolářové, která pak musí s pravdou ven před svou dcerou ztvárněnou Lenkou Vlasákovou.

Zlosyn pro Chudíka

"Původně jsme společnou vypjatou scénu měly odehrát v pokoji, ale režisér se rozhodl jinak, vyhnal nás obě do lesa a tam jsme ji opakovaly třikrát až do úplného vyčerpání," vzpomíná Kolářová. "Já si vybavuju, že v lese bylo nádherné ticho, i štáb se úplně ztišil. Kdykoli jsme výstup odehrály, šly jsme každá do svého koutku a pak to zkusily znovu a znovu," dodává se Vlasáková, jejíž hrdinka objevuje i tajemství svého původu.

Hlavní trojúhelník mužských postav, jejichž osudy se proťaly za totality, tvoří vedle Huby ještě fotograf Antonín Kratochvíl v roli sochaře, jenž pod tlakem StB skončil v emigraci, a Ladislav Chudík coby jeho tehdejší vyšetřovatel.

Z natáčení Kawasakiho růže - režisér Jan Hřebejk

Z natáčení Kawasakiho růže - fotograf Antonín Kratochvíl (vpravo)

"Původně mě napadlo, že by ústřední trio mohli hrát tři režiséři: udavače Jiří Menzel, emigranta Jan Němec a policistu Jiří Krejčík. Ale první dva odmítli, takže Krejčíka už jsem se ani neptal," přiznává Hřebejk.

A jak vzniklo konečné obsazení? V případě Huby prý dal rád na doporučení své manželky, u Kratochvíla zase na radu svého newyorského kamaráda a u Chudíka jej bavila představa, že seriálový doktor Sova, symbol kladných hrdinů, dostane zápornou roli. "Říkal jsem mu, že postavu světce bych mu nenabízel. Pan Chudík mi odpověděl – Ano, rozumím vám, ostatně už jsem hrál i Mengeleho," vypráví režisér. Chudíkův výkon, ač natáčení s ním trvalo jen pár dní, si pochvaluje: "Není to upocené zlo, Chudík mu dal velebnost."

Hřebejk s Jarchovským měli připravený ještě jeden projekt, jenž se také zabývá otázkou viny, ale ten musel počkat. Rozhodli se, že Kawasakiho růže má přednost. "Žili jsme tou látkou a taky si říkali, že když ji odložíme, nemusí už na ni dojít. Není to právě film, jaký chtějí vidět lidi, kteří do filmů investují – na Pelíšky 2 by dali peníze snáz. Tím víc jsme vděční za pomoc Novy a Bontonfilmu," říká Hřebejk.

Proč chodit do kina

Obvyklé nadsázky se publikum tentokrát nedočká. "Komedie nám k té látce nesedla nebo jsme k ní prostě nenašli komediální klíč. A pochopitelně máme problém, jak takový typ filmu propagovat. Když lidem povím, o čem vypráví, zpravidla řeknou, že si počkají, až bude v televizi. Ale když ho pak vidí, změní názor – i mladí, kteří tvrdí, že je podobný příběh nezajímá," věří Hřebejk.