Svazek neokázalý jako sama jedna z nejlepších českých písničkářek ukazuje, že slova Navarové mají velkou sílu, i když jsou obnažená z autorčiny hudby.
A vůbec: o jedinečnou a nezaměnitelnou rodačku z Hradce Králové a pražskou pěveckou hvězdu se až do dnešních dnů nejlíp starají v Brně. Ve zdejším nakladatelství Indies Records vyšly její nejlepší a poslední desky, ze kterých sestává právě kniha Andělská počta.
Jako lokální patriot hnidopišsky připomenu, že také ze zdejších končin pochází editorka svazku Hana Svanovská. A aby toho nebylo málo - v brněnském Janáčkově divadle je na listopad plánovaná exkluzivní koncertní pocta zesnulé zpěvačce, na jejíž tvorbu vzpomene její někdejší domovská kapela Nerez a Marie Rottrová, pro niž dvě písničky na desku Podívej Navarová napsala.
Ale zpět k zajímavé, a hlavně důležité knížce, která naštěstí není křiklavým recyklováním obchodního zájmu o předčasně zesnulou zpěvačku. Editorka Svanovská jako dcera zpěvačky Hany Ulrychové znala Navarovou léta. Byly rodinné přítelkyně.
To samozřejmě není žádný editorský výkon, ale právě tento intimní kamarádský svazek je znát nejen na zasvěceném doslovu, ale i na faktu, že z interpretčina počítače získala Svanovovská finální verze většiny textů, které pak seřadila do seriózního a čtenářsky přístupného svazku.
A do vnitřního světa textařky Navarové čtenáře zavedou i další citlivě zvolené pasáže knížky. Vedle třiatřiceti písňových textů tady čtenář najde opravdu hezké prozaické miniatury. Zuzana Navarová je psala pro zaniklý (a jen tak pro zajímavost v Brně vydávaný) časopis Neon. Šlo vlastně o svérázné povídkové portrétování Navarové miláčků, jako byli Věra Bílá, Slávek Janoušek, Vašek Koubek, Karel Plíhal, Hana a Petr Ulrychovi či Dagmar Voňková.
Nejde tady o umělé natahování knížky, ale o zajímavý editorský balanc mezi polohami Navarové básnířky i ženské obecně od pera. A co je nejdůležitější, přetištěné reminiscence jsou i s odstupem devíti let živé a svěží.
Portrét Navarové vyvstává také ze dvou přetištěných rozhovorů pro MF DNES, z nichž poslední vyšel sotva tři měsíce před smrtí ženy, příslovečné svou pokorou, tichostí, umem a na hony vzdálené mediálnímu humbuku populární hudby.
Je to zajímavé čtenářské počínání, tahle Andělská počta. Verše se dnes konzumují minimálně. Kdo by se tedy vracel na stránkách knihy k písničkám odtrženým od nápaditých Navarové tónů bossa novy, valčíčků či trampských odrhovaček? Garantuju vám, že patříte-li jako já ke ctitelům jedinečného umu Zuzany Navarová, budete mít tu muziku jako automatický doprovod.
Ostatní užasnou, jak tiše, lyricky, s nadhledem, ale i bolestí a smutkem, které neunavují, se dá zpívat třeba o židovském šouletu, indiánské romantice, romské vášnivosti a závrati způsobené laciným vínem nebo Himalájemi.
