Divadelnicky uznávané a oceňované sourozenecké duo v podobě synů světoznámého režiséra Miloše Formana má úkoly rozděleny. Matěj se podílí na vzniku nezvyklé scénografie, Petr provázkovskou Rusalku režíruje. Premiéru bude mít 30. března.
"Vladimír Morávek chtěl původně oslovit bratry Coenovy, ale pak onemocněl, ztratil paměť a vzpomněl si pak už jenom, že šlo o nějaké bratry, tak oslovil nás," říká Petr.
Už v létě jste připravili v bílovickém Údolí lišky Bystroušky první část svého třídílného projektu u skutečného jezera. Čtená zkouška Ubohá Rusalka bledá byla neskutečně zábavnou i jímavou show pod nebem plným hvězd a šumícím lesem v zádech. Z otevřené krajiny míříte pod střechu divadla, co diváka, Petře, nyní čeká?
Jak správně řekl umělecký šéf divadla Vladimír Morávek, nejdříve jsme my šli za lesem a nyní si zase bereme les do divadla. Rozdělili jsme si putování za Rusalkou na tři části. Nyní jsme si z bílovického lesa přivezli přes metrák různých větví, kterými vytváříme kulisu lesa. Hledáme však zejména cestu k samotné opeře. Nejde nám o parodii, komičtí jsme také jen na místech, kde se to v Rusalce dělává. Herci se šestičlenným orchestrem zazpívají všechny slavné árie, jako Měsíčku na nebi hlubokém či nejznámější sbor Květiny bílé po cestě.
Divadlo tedy zalesníte i zavodníte?
Jsou to všechno touhy naplnit obrazy, které jsou zakódovány už v samotném příběhu. Vše se převážně děje u jezera a v lese. Naplňování iluzí je ostatně princip naší práce.
Nebojíte se s činoherci dělat operu?
To má na starosti Marko Ivanovič, který dělá hudební nastudování. Máme i čtyřhlasy. I když jak říká Marko, asi to budou spíš písničky než árie. Ale herci z Provázku mají zase jinou devízu než mnoho operních pěvců – skvělé hraní. Je naše touha to zazpívat, dosáhnout na ty tóny, a mě nejvíc baví, že se parta herců vrhne do takového rizika. Dvořákova muzika z Rusalky má v sobě často jakousi jednoduchou popěvkovitost lidové písně. Není to něco, co by se nedalo zazpívat.
A proč jste si vůbec vybrali slavnou Rusalku?
Ten nápad přišel přímo z divadla od Vladimíra Morávka. A my jsme přijali. Rusalka je na hraně mezi pohádkou a něčím velmi osobním. Jsou tady témata lásky, zrady, podvodu, ale i odpuštění, hrdinství i odvahy. Ke konci jde Rusalka i princ do velké oběti. To jsou silné motivy, o kterých je přece sám život.
Které figury máte z Rusalky nejraději?
Vše se děje na ploše tří postav. Princ se zamiluje do Rusalky a poté na ni zapomene kvůli exotické cizí kněžně. Vodník a Čarodějnice jsou spíše takovými komentátory děje. Navíc Vodníkovi až tak nefandím, některé jeho připomínky mi až vadí.
Vždyť je to tatínek, kterému nestálost lidské lásky zničila dítě.
Ale on tak furt brečí a skuhrá. A přitom jemu se vlastně nic tak zásadního neděje. Navíc nemá rád lidi a topí je, což jsme rozehráli o trochu víc než v opeře.
Takže diváci uvidí utopence?
To si pište! Lidská duše, ta je přece hříchuplná. A vodníci od doby, co jsem dítě, to dokazují. U nás se topí furt. Máme celý podvodní svět v akváriu, kde topíme jednoho lovce za druhým.
Máte nějaký osobní vztah k bílovickým lesům a Brnu?
Pro mě je to úžasné. Mně se líbí, jak se tady k nám lidi chovají. Po ulicích nechodí tisíce chaotických lidí, všichni se na vás smějí a jsou srdečnější. V Brně mám daleko větší klid na práci. Vidím tady na zdejším souboru, že se po práci nikam neženou a jsou na ni koncentrovanější.
Narážíte na rozptylování herců dabingy a nekonečnými televizními seriály?
V Praze jsou všichni roztěkaní a rozlítaní. Každý pořád potřebuje ještě stihnout nějaký kšeft bokem. Já ale nechci pomlouvat Čechy ani hledat rozdíly. Morava je ale opravdu mimořádná a mám to tady strašně rád. Lidi jsou tady skutečně blíž přirozeným momentům. Vstanou a začnou zpívat. A ještě navrch hezky. Člověku je tady fakt dobře.
Čím si to vysvětlujete?
Možná je to vínem. Možná je to zdejší přírodou. Ale zřejmě to bude už v lidech.
A jaký bude ten třetí, závěrečný díl vaší Rusalky?
Bude se zkoušet zase v létě zpět v přírodě. Chceme se vrátit do Bílovic, ale ještě předtím bychom rádi uvedli premiéru v Praze na naší lodi Tajemství. Lidé se budou plavit od dějství k dějství. Loď bude plovoucím hledištěm i jevištěm.
