Gratulace k životnímu jubileu přišly Giesové z celého světa. Ta ovšem skromně tvrdí, že si takovou pozornost nezaslouží. Jiní prý pro záchranu nizozemských židů udělali daleko více. Faktem zůstává, že bez její pomoci by si svědectví o perzekuci Židů nacisty vzala Anna Franková s sebou do hrobu.
Miep, která před válkou pracovala pro Annina otce Otta, zůstala oddána rodině i během války. V letech 1942 až 1944 pomáhala Frankovým a dalším šesti židům, kteří se skrývali v amsterdamském domě před deportací.
"Miep je jako soumar. Skoro každý den někde sežene zeleninu a na kole ji přiváží ve velkých nákupních taškách. Je to také ona, kdo každou sobotu přinese z knihovny pět nových knížek. Toužebně vždycky na sobotu čekáme, tak jako malé děti na dárek, protože to přicházejí knihy," poznamenala si Anne Franková o Giesové do deníku v červenci 1943.
Tajemství Anny Frankové
Konce války už se Anna nedočkala. Úkryt Frankových byl prozrazen a rodina byla v srpnu 1944 zatčena a převezena do koncentračních táborů. Giesová si tenkrát zachovala duchapřítomnost a jen několik hodin po zatýkačce se do úkrytu vrátila.
Anniny poznámky, které našla, schovala u sebe s nadějí, že jednoho dne je dívce vrátí. Její soukromí střežila i před sebou, zápisky si po celá léta nepřečetla. "Bylo to její tajemství," vysvětluje.
Anna Franková zemřela na tyfus v březnu 1945, krátce před svými šestnáctými narozeninami, v Bergen-Belsenu. Válku však přežil její otec Otto, kterému Miepová poznámky předala a pomohla mu z nich sestavit deník.
Kniha s názvem Deník Anny Frankové, která popisuje všední dny v úkrytu, naplněné neustálým strachem z prozrazení, vyšla v roce 1947. Byla přeložena do 55 jazyků, včetně češtiny. Příběh Anny Frankové se dočkal filmového i divadelního zpracování.
Žádnou hrdinkou jsem nebyla, říká Miep
Sama Giesová dostala řadu vyznamenání, například ocenění státu Izrael nebo německý kříž za zásluhy. "Ale já jsem žádnou hrdinkou nebyla," říkala vždy, když přišla řeč na její činy. "Bylo to pro mě něco naprosto normálního," dodává.
Až do svých 90 let cestovala po světě, aby vyprávěla o osudu Anny Frankové a dalších pronásledovaných Židů z Amsterdamu. Zasazovala se o zastavení popírání holokaustu a rovněž musela vyvracet obvinění, že deník je výmysl.
