Režiséra Bohdana Slámu však mnohem víc zajímá, že se Učitel konečně dostal na evropská plátna. "Filmy dělám proto, aby se na ně chodilo do kin," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz.
Který film z hlavní trojky považujete za největšího soupeře?
A kde jste vzala, že bych měl mít nějaký film za soupeře? Nejsem režisérem, abych s někým soutěžil, naopak všechna ta poměřování a bodování hrozně nemám rád. Jsem rád za každý film, který vznikne.
Jako akademik jste ale musel "bodovat"...
Naštěstí nemusel, hlasování není povinné a já jsem spíš takový akademik na penzi. Nestíhám vidět všechny filmy, takže nehlasuju.
Podle slov Petra Vachlera by ale česká praxe neměla být jiná...
Několikrát jsem se o tom s Petrem bavil. Akademie se o to, aby mohli její členové zodpovědně hlasovat, opravdu nestará. Pokud filmy rozesílá, tak jen nárazově, a co je ještě horší, nechává prostor producentům, kteří kopie dodávají sami a pak platí, že vítězí ten, kdo je průraznější. Jinými slovy člověk pak může mít doma tři kopie Bathory, ale o spoustě jiných, menších, ale mnohdy zajímavějších projektech, se vůbec nedoví. Samozřejmě pokud po nich sám nepátrá - na což má ale málokterý filmař čas.
Které filmy vám ve výčtu nominací chyběly?
Z toho, co jsem stihl vidět, velmi postrádám například Kuličky nebo více nominací pro Děti noci. Kdopak by se vlka bál je úžasný film, na který se zapomnělo úplně a já nechápu proč. Tedy vlastně chápu, ale o to víc mě to štve.
Ani ve druhém kole jste nehlasoval? Výběr filmů se zúží a je větší šance, že budou všichni vědět, o čem rozhodují.
To už vůbec ne. Vím, že mnoho akademiků si to právě tímto způsobem usnadňuje situaci. Počkají, co projde sítem, a pak hlasují jen o několika vyvolených. Výsledkem je, že se na listině takzvaných nejlepších filmů ocitnou jen tituly, o kterých se mluví, a spousta jiných zajímavých zůstává opomenuta. Logicky tak vzniká dojem, že se toho u nás příliš dobrého nenatočilo, a to přitom vůbec není pravda. Přiznávám, že s tímhle vědomím se mi chce hlasovat ještě míň.
Napadá vás jméno z některé z dílčích kategorií, které se mezi nominovanými neobjevilo, a mělo?
Já to prožívám za všechny své spolupracovníky, ale oni sami za sebe to naštěstí neprožívají. Navíc už jsme všichni zjistili, že se u nás na Lvy nominuje podle určitého klišé. "Střih" se dá filmu, kde se hodně stříhá, "zvuk" zase tomu, kde se zvuk hodně prosazuje - bez ohledu, že to může být na škodu.
Nechyběl vám v letošním ročíku Plyšový lev?
Nechyběl. Když se film nepovede, je to pro tvůrce utrpení i bez toho, že by na něj muselo být poukazováno. Veřejné ponížení nepodporuji. Co mě naopak vysloveně těší, je zavedení dokumenatristické kategorie. Existuje spousta dokumentů, které vydají za několik hraných filmů, a nikdo o nich neví - takhle aspoň bude. I když musím říct, že tři ceny na tak dlouhou éru, jako je 1993-2006, je žalostně málo. Ale snad se to zhodnotí v budoucnosti.
Co čeká Venkovského učitele v nejbližší době?
Byli jsme na festivalu v Rotterdamu, čekají nás další festivaly, ale to nejpodstatnější je, že se film dostal do zahraniční distribuce. Z toho mám osobně největší radost: není nad to, když je film tam, kam patří. V kině. 
A proč jste je neviděl?
Jako každý aktivní filmař trávím většinu času na place, ve střižnách nebo někde po festivalech, představa, že bych mezi tím mohl stihnout promítání, které pro nás Akademie pořádá, je naivní. A popravdě, popuzuje mě, jak se o distribuci filmů mezi své členy Akademie vůbec nestará. Když už ze Lvů udělala soutěž, která má takovou prestiž i váhu, měla by podle toho fungovat. Ale nefunguje. V Hollywoodu je samozřejmostí, že všechny filmy dostávají akademici v kopiích, aby si je mohli pustit doma. To u nás neplatí.
Rozhovory s kandidáty na Českého lvaServer iDNES.cz připravil rozhovory se všemi třemi režiséry,jejichž V úterý tak přineseme rozhovor s Václavem Marhoulem, autorem válečného dramatu Tobruk. Ve středu přijde na řadu Petr Zelenka nominovaný za svéráznou adaptaci Dostojevského hry Karamazovi. |
filmy jsou nominované na Českého lva v kategorii Nejlepší film. 
