"Myslím, že krize se projeví až po čase. Některé z plánovaných projektů třeba nespatří světlo světa, což se v kinech odrazí až napřesrok," míní Martin Chalupský z firmy RWE, která však svou podporu českému filmu nemění.
Z novinek roku 2009 připlatí na čtyři: na komedii Marie Poledňákové Líbáš jako Bůh, poválečné drama podle Egona Bondyho Tři sezony v pekle, psychothriller s Karlem Rodenem a Jürgenem Prochnowem Oko a hraný dokument o Nicholasu Wintonovi Nickyho rodina.
Vklad RWE do české tvorby za poslední čtyři roky tak přesáhne padesát milionů korun, dvojnásobná suma odtud už putovala na karlovarské festivaly. Zato jiné podniky začínají podíly na českých filmech zvažovat, i když krize se jim prý hodí spíš jako módní výmluva.
Křivku zvedl Nestyda
Ani distributor Jan Bradáč z Falconu si s příštím rokem příliš velké starosti nedělá. "Právě jsme byli na mezinárodní konferenci distribučních partnerů Studia Disney a jen jediná země, tuším Maďarsko či Island, se bála, že lidem na kino nezbudou peníze. Ovšem zábava má jistou setrvačnost a rozhoduje spíše atmosféra než skutečný stav," tvrdí Bradáč. Podobná situace nastala podle něj letos zjara: "Finančně na tom lidé byli stejně, ale opatrně čekali, co udělá daňová reforma; když se uklidnili, do kin se vrátili."
Sestup první poloviny roku prolomila v létě Bathory, která dosáhne až k 900 tisíců divákům, a Mamma Mia! se šesti sty tisíci; s podzimem vytáhl návštěvnost vzhůru Nestyda, který by mohl překonat půl milionu diváků, a nejnověji animovaný Madagaskar, jenž má již po třech týdnech 350 tisíc diváků. "Takže po chudém letošním začátku se opět blížíme loňským číslům, a dokonce se může zrodit novodobý rekord celoroční návštěvnosti na hranici třinácti milionů lidí. Byl by nejvyšší od dob, kdy začala vysílat televize Nova," tipuje Bradáč.
Otázkou zůstává, nakolik se hrozba krize dotkne filmové výroby: domácí i zakázkové. Ani tradiční značka jménem Barrandov nehodlá slevit ze svého slibu, že chce dál produkovat vlastní české novinky. "Připravují se dva projekty, které vzešly ze společné scenáristické nadace Barrandova a RWE; kromě toho se právě vybírají látky, na nichž se budeme podílet coby menšinový partner," potvrdila barrandovská producentka Helena Uldrichová. Konkrétní tituly zveřejní studio až po Novém roce, v plánu má také další pohádku Zdeňka Trošky.
Herci versus 230 tisíc lidí
Horší je situace v zakázkové tvorbě. Loni společnost Barrandov Studio zaznamenala nejvyšší tržby ve své novodobé historii – skoro 639 milionů korun – především díky dvěma zahraničním filmům, které se zde točily. Oba, Letopisy Narnie – Princ Kaspian a Babylon A. D., se zasloužily také o vytížené ateliéry, kdežto rok poté se na filmovém kopci čekají skromnější výsledky.
"Barrandov situaci ustál i letos – hlavně díky reklamě. Nicméně byl to těžký rok pro všechny hostitele amerických zakázek včetně našich evropských konkurentů, kteří přitom mají oproti nám výhody daňových pobídek," připomíná Uldrichová.
Zdůrazňuje však, že odliv štábů nezavinila finanční krize, nýbrž nebývale dlouhá stávka hollywoodských scenáristů, po níž právě nyní vrcholí hrozba další stávky: herecké. Proto Hollywood své projekty stále odkládá – letos do Česka z větších děl mířily jen komiksové snímky GI Joe a Solomon Kane. "O dalších se jedná a na jaře by měly přijít; dlouhé prostoje musí Hollywood rychle dohnat," věří Uldrichová. Tedy pokud krize nevyvolá odliv amerických diváků – ale to se podle odborníků ukáže teprve příští rok.
Zatím se naopak zdá, že Spojené státy hledají únik z nejisté reality právě v kinech. O minulém pětidenním víkendu, jenž je spojen se svátečním Dnem díkůvzdání, tam utržilo dvanáct nejúspěšnějších filmů bezmála 224 milionů dolarů, což je druhé nejvyšší číslo za dané období v americké historii; jen rok 2000 měl navíc ještě osm milionů dolarů.
A Hollywood používá krizi jako páku proti hercům hrozícím stávkou. V otevřeném dopisu je upozornil, že na nich závisí osudy "230 tisíc lidí z filmového průmyslu".
