Vypadá to skoro jako večeře na usmířenou, dokud se manžel nezeptá, z čeho je ta báječná paštika. "Haf," odvětí ona. Tak takhle vypadá manželské peklo, nebo spíše válka. Válka Roseových.
V Divadle Na Jezerce ji nastudoval Ondřej Sokol a do rolí manželů Olivera a Barbary, které v nejznámějším filmovém zpracování Dannyho DeVita hráli Michael Douglas a Kathleen Turnerová, obsadil Michala Dlouhého a Báru Kodetovou. Ta by se časem měla střídat s Kateřinou Lojdovou, která ze zkoušení odstoupila ze zdravotních důvodů. Premiéra je ve čtvrtek.
Málem z nich byli Růžičkovi
"Válka Roseových je původně román Warrena Adlera, který sám jeho autor převedl před lety do filmového scénáře. Přibližně před třemi lety se k této látce vrátil a napsal podle románu divadelní hru," vysvětluje Ondřej Sokol, který toužil Roseovy přejmenovat na Růžičkovy. Hru totiž přeložil, ale návrh na počeštění jména v divadle stejně neprošel.
Válka Roseových je hodně černou komedií, s cynickým humorem líčící rozpad manželství, které se navenek jevilo jako dokonalé. Oliver a Barbara se potkali jako studenti na umělecké aukci předmětů, společně se od nuzných začátků vyšplhali až na společenský vrchol.
Koupili vysněný dům, který Barbara do posledního detailu zařídila a vyzdobila sochami a obrazy, zatímco Oliver tvrdě vydělával peníze. Jenže po sedmnácti letech přijde "velký třesk". Olivera odvezou do nemocnice s podezřením na infarkt a Barbara místo strachu pocítí úlevu a pocit osvobození.
Ale Oliverovi nakonec vůbec nic nebylo a z Barbary je tak místo šťastné vdovy frustrovaná manželka, která má "chuť udeřit muže do obličeje pokaždé, když ho vidí". Rozvodové řízení se mění na boj na život a na smrt, v němž oba soupeři používají ty nejdrsnější prostředky. Jádrem sporu je dům, ze kterého se ani jeden z nich nechce odstěhovat, a výstavné sídlo se tak mění na nelítostné kolbiště.
Finále na lustru
Jak se divadelní adaptace liší od známé filmové verze? Chybí tam například replika "nejvyšší čas pochcat rybu", terénní auto v ní nedemoluje sporťáka a nevěnuje se takový čas vzniku manželství Roseových.
"Hra prakticky začíná ve chvíli, kdy se Barbara rozhodne rozvádět," popisuje Ondřej Sokol. Obecenstvo však nebude ochuzeno o velkolepé finále, v němž Barbara a Oliver společně visí na křišťálovém lustru a pod nimi se rozprostírá propast schodiště a honosné haly. "Při výšce jeviště přibližně tři a půl metru závěr slibuje ojedinělý divácký zážitek," naznačuje Sokol.
Dalším rozdílem je úloha advokátů - ve hře figurují hned dva. "Je to příběh o rozchodu a také o tom, kam až může dojít vztah dvou lidí. Nic z toho, co se ve Válce Roseových odehrává, není nemožné v běžném životě. Příběh ukazuje, že takový rozvod se stává hlavně dílem právníků," dodává Sokol, který se na Jezerce dosud zabýval méně drastickým humorem Woodyho Allena ve hrách Zahraj to znovu, Same a Prokletí nefritového škorpióna.
Válku Roseových mnozí považují za důvod, proč nikdy nevstoupit do manželství, nebo aspoň za "povinnou literaturu" před uzavřením sňatku. Ondřej Sokol, který do hry původně obsadil vlastní ženu, herečku Kateřinu Lojdovou, má na věc trochu odlišný názor: "Myslím, že před vstupem do manželství není zase tak nutné tuhle hru vidět. Měl by ji ale povinně zhlédnout každý, koho, byť jen ve skrytu duše, napadne se rozvést."
