Šímův obraz měl na dražbě Galerie Art Praha vyvolávací cenu 2,8 milionu. Velký nárůst zaznamenaly i Kopretiny, jejichž aukce začínal a na 4,5 milionech.
Šíma a Procházka patří do souboru děl, která se v Galerii Art Praha dražila již v minulých několika letech. Koupil je tehdy americký sběratel, díla stát poté však prohlásil za kulturní památky a on je nemohl odvézt ze země. Obrazy proto znovu "na protest" nabídl k prodeji.
Stejně tak se dražil obraz Josefa Čapka Koupel nohou. Prodal se za 7,9 milionu korun. Jeho vyvolávací cena byla pět milionů. V roce 2006 se prodal za 9,3 milionu korun a půl roku držel rekord za nejdráže prodané dílo na českých aukcích. Tehdy se vyvolával za 930 tisíc korun.
Kulturní památkou je i Zátiší s artyčokem a mandolínou od Emila Filly. To vydražil týž sběratel loni za 5,2 milionu korun. Dnes mělo vyvolávací cenu 4,5 milionu korun a nový majitel za něj zaplatil 5,6 milionu korun. Další obraz Emila Filly, Zátiší s pohárem a egyptkami, se tentokrát vydražil za 1,9 milionu korun.
Nejdražším dílem Josefa Čapka prodaném na tuzemské aukci je stále obraz Děvče v růžových šatech, který se před rokem prodal za 12 milionů korun. Dražila jej také Galerie Art Praha. Nejdražším Fillou zůstává obraz Dívka s mandolínou prodaná letos na jaře za 11 milionů korun.
. nejdražší české obrazYKteré obrazy stály na tuzemských aukcích nejvíc? 1. František Kupka: Élévation (Výšky) IV, 22,1 mil., 2007 Poznámka: Obraz Josefa Čapka Koupel nohou, se dražil dvakrát. Zatímco dnes se prodal se za 7,9 milionu korun, v roce 2006 se prodal za 9,3 milionu korun. |
Majitel Galerie Art Praha Vladimír Neubert a původní majitel děl, americký sběratel Peter Schwartz chtěli opětovnou dražbou děl také poukázat na kulturní politiku státu v oblasti vývozu uměleckých děl.
Je podle nich nespravedlivá vůči vlastníkům děl, v jiných evropských zemích umělecká díla běžně mění majitele napříč hranicemi a nikdo se nediví tomu, že umění slavných autorů trvale nepřebývá v zemi jejich původu.
"Pokud má státní galerie o nějaké dílo zájem, může uplatnit předkupní právo; český stát o vlastní obrazy zájem nemá, jen uplatňuje zákaz vývozu," říká galerista.
Česko se zákazem vývozu snaží bránit tomu, aby významná díla mizela hromadně za hranicemi - dělo se tak třeba v případě sakrálních památek, které počátkem 90. let mizely z kostelů a masivně se odvážely a prodávaly na černém trhu.
Pokud by zahraniční sběratel věděl, že dílo v Česku je či může být prohlášené za kulturní památku, pravděpodobně by je nekupoval. Neubert řekl, že u děl české moderny se při aukcích nikdy nezjišťuje, zda jde o kulturní památku, takový postup je podle něj běžný v případě starého či sakrálního umění.
"Díla se stala kulturními památkami až po aukci, myslím, že je to nevůle úředníků," uvedl Neubert. V případě Fillova obrazu jde podle něj o precedens, a nestalo se tak prý dosud ani u děl Josefa Čapka, byť se jich koncem 90. let z restitucí prodávaly desítky.
Jsou ale i případy, kdy se díla z počátku 20. století prodávala i se statutem kulturní památky - například obraz Františka Kupky Élévation (Výšky) IV, který od loňského října s dosaženou cenou 22,1 milionu korun drží téměř rok tuzemský aukční rekord. Obraz tedy zřejmě zdobí některou domácí sbírku.
Námitky vlastníků o tom, že prohlašování je účelové, aby zabránilo vývozu, aniž předmět vykazuje znaky památky, jsou podle ministerstva kultury sice běžné, ale málokdy oprávněné. Postup prohlašování věcí za památku je popsán na webové stránce ministerstva a každý má možnost se s ním seznámit.
