To je útržek osudů, které sleduje dokument Zapomenuté transporty do Estonska; již třetí ze čtyř celovečerních děl Lukáše Přibyla, jež do kin postupně přinášejí svědectví o deportacích do ghett a koncentračních táborů v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a ve východním Polsku. Do míst, o nichž se moc neví a nemluví.
Mezi tragickými příběhy představuje ten estonský záblesk naděje. Pětačtyřicet českých dívek z transportu se dočkalo míru: díky vzájemné pomoci pod mušketýrským heslem: "Jedna za všechny, všechny za jednu." Chránila je neskutečná obětavost, ale také zarputilost, s níž odmítaly brát na vědomí okolní realitu.
Přitom ženy prošly několika koncentračními tábory v Estonsku a v Polsku; nakonec se dostaly do Bergen Belsenu a pár z nich zpět do Polska, kde zažily osvobození tábora. "Přišli Rusové a říkali: Teď můžete jít domů. Pak odjeli; a to bylo všecko," líčí. Do Estonska se některé z nich ještě vrátily na poválečný proces: jako svědkyně proti strůjcům holokaustu.
Dva díly projektu Zapomenuté transporty už prošly kiny, která mají možnost promítat z DVD; nyní má premiéru estonská část a závěrečná polská epizoda pak zřejmě v září celý cyklus uzavře. Polské svědectví se zaměří na prakticky neznámé pracovní tábory a útěky krajem, v němž se podle pamětníků "život Žida rovnal pěti kilogramům cukru".
Ostatně i dívky z estonského transportu vyprávějí, že prý ani po válce jim tam jako Židovkám nenalili polévku. Polský dokument přinese mimo jiné unikátní případ muže, jenž byl na útěku třikrát dopaden a umístěn v témže vězení - ale pokaždé pod jiným jménem a s odlišným životopisem.
