Johnny Winter, mezi bílými blues(rock)ovými kytaristy extratřída od konce 60. let, se díky vrozeným dispozicím i divokému životnímu stylu potýká s nejrůznějšími zdravotními obtížemi. Ty také zvítězily nad jeho hrou při Winterově první návštěvě v tuzemsku, kdy v roce 2002 koncertoval na pražském Střeleckém ostrově.
Leckteří z nás, kteří jsme u jeho tehdejšího smutného vystoupení před šesti lety byli, se proto nemohli až do prvních tónů úterního koncertu zbavit jistého skepticismu a obav, a to i přesto, že o Winterově výrazně zlepšeném stavu kolovaly nejen kuloárové zvěsti, ale byly doložitelné i některými aktuálními záznamy třeba na serveru Youtube.com.
Už Winterovy první tóny (po třičtvrtěhodinovém příjemně revivalovém vystoupení slovensko-slezské dvojice Luboš Beňa & Matěj Ptaszek) jasně naznačily, že kytarista je v nesrovnatelně větší pohodě a hráčské i pěvecké formě.
Překvapením bylo už to, že se vzápětí po nástupu Johnnyho Wintera na scénu odporoučel druhý kytarista jeho kapely do zákulisí, a téměř celý koncert pak kapela odehrála jen v triu, kde zvuk Winterovy kytary byl zcela dominantním prvkem. To svědčilo o navráceném frontmanově sebevědomí.
Johnny Winter podruhé živěKytarista vystoupí 14. května ve 20 hodin v pražském Lucerna Music Baru. Vstupenky v předprodeji stojí 770 - 1 430 korun. |
Co se odehrávalo následující bezmála dvě hodiny, bez nadsázky mnohým divákům (mezi nimiž byla dlouhá řada známých zejména bluesových muzikantů z Moravy i Slovenska, kteří zážitek oslavili dlouhým jamsessionem po skončení) vehnalo slzy do očí. Při jejich zavření velmi často z pódia znělo přesně to, co znali z nejlepších Winterových nahrávek.
Uchvátil Hendrixem
Speciálně zhruba od poloviny, od pomalého blues Black Jack (jedné z nemnoha volnějších skladeb večera, většina se odvíjela ve středním a rychlém tempu, což byla oproti roku 2002 také významná změna) začal koncert dokonale gradovat.
Fantastickým zážitkem byl Hendrixův Red House, ve kterém Winter osvědčil svou typickou hráčskou originalitu, stejně jako jeho velký hit Johnny Guitar či závěrečná palba, známá zejména od Rolling Stones, It´s All Over Now.
Pokud něco překvapilo winterovské znalce, byl to fakt, že po celý základní set Winter nesáhl po slidekytaře, byť je v této technice jedním z nejuznávanějších mistrů kytarové historie. Bohatě, byť jen dvěma skladbami, tento "deficit" vynahradil v přídavku.
"Rychlopalné" Lenoirovo Mojo Boogie a zejména pak Winterova slavná coververze Dylanovy Highway 61 Revisited byly zcela bezchybnými vrcholy koncertu, který se nečekaně zařadil mezi to nejlepší, co jsme v oblasti blues v Česku vůbec kdy viděli. Je tedy pravděpodobné, že dnešní koncert v pražském Lucerna Music Baru bude podobným zážitkem.
Johnny Winter
Předkapela Luboš Beňa & Matěj Ptaszek
Kulturní dům Uherský Brod, 13. 5. 2008
Hodnocení iDNES.cz: 90 %
