Většina festivalových vystoupení byla letos vyprodána ještě před začátkem akce; počet obyvatel městečka se zdvojnásobil a hotely a kempy v okolí praskaly ve švech.
Přes opravdu aprílové počasí, kdy se střídaly urputné, ale krátké lijavce a nesměle hřející jarní slunce, bylo prakticky po celou dobu trvání festivalu plno nejen v sálech a kavárnách, ale i v ulicích centra, jež zaplavily tradiční stánky s etno batůžky, batikovanými tričky a mikinami s Che Guevarou, pro letošek doplněnými o kopie retro sportovních tašek z koženky a psychedelickymi šaty na ramínka.
Mezi těmito obvyklými proprietami a fastfoodovými stánky se tyčilo několik venkovních pódií pro méně známé kapely, vyrostl zde i kolotoč, na který místní rodinky strkaly své nejmladší. Setkání Le Printemps de Bourges je koncipováno jako festival pro celou rodinu, a i když večerní koncerty končí až ve dvě ráno, během dne si užijí všechny generace.
Za Freddiem v metalických kalhotách
Jádrem akce jsou samozřejmě koncerty kapel, a to s důrazem na nastupující hvězdy. Letos sklidili velký ohlas například The Wombats, tři mladíčci z Liverpoolu se zálibou v poetice Joy Division a The Cure.
A dále francouzská glamrocková kapela Fancy, jejíž zpěvák vypadá jako "zmutovaný" Freddie Mercury s afrem, co nosí metalické kalhoty o dvě čísla menší, než by nosil slušný člověk, a naprosto okouzlujícím způsobem vábí svou fistulí nadšenou mládež.
Oproti minulým ročníkům ubylo dýdžejů a elektronických kapel, což je logické, neboť světová hudební scéna se vrací ke kytarám. Výjimkou byl Zebramix, původně
jediný dýdžej míchající takzvané mash-upy několika hudebních stylů.
V Bourges se představil s celou kapelou, jež dokázala nenásilně spojit hudbu The Doors, francouzský rap a přibližně dalších dvanáct hudebních stylů, a vyprodal místní halu Auditorium.
Metal na scénu!
Stylový rozptyl je oproti minulým ročníkům, kdy se přestavili hlavně rockeři, elektronické projekty a hip hop, mnohem větší. Došlo i na klasiku: v místní katedrále se konal několikahodinový koncert složený ze skladeb Johanna Sebastiana Bacha a také Arvo Parta v podání orchestru Ensemble Musiques Nouvelles.
Co bylo možná víc překvapivé? Letos se na pódiu objevil i metal, což rozhodně nebývalo zvykem ani na tomto, ani na jiných festivalech. Kromě občasného pozvání některé ze žijících legend, se organizátoři dosud metalové scéně vyhýbali. I toto svědčí o faktu, že hlasy, které se už tři roky ozývají, že metal je zpět coby hudba naštvaného mladí, mají pravdu.
Le Printemps de Bourges je tahákem pro místní média, proto o něm od prvního dne referoval snad každý místní deník i televizní stanice.
Speciální pozornosti se dostalo sobotní soutěži hraní na "air guitar", tedy neviditelnou kytaru; ano, tato oblíbená zábava fanoušků hard rocku a metalu má vlastní šampionáty, patronem místního kola byl legendární Ray Cokes, svého času jedna z nejslavnějších tváří MTV.
Komu by snad nestačila normální hudební produkce, mohl se tedy bavit na tisíc jiných způsobů; že tenhle model funguje, je jasné nejen na místě, ale i z prostého faktu, že festival funguje od roku 1977 a každý rok přitáhne více lidí než minule...
Fotogalerie je přístupná na oficiálních stránkách festivalu.
