Tak teď buďme přesní: byl jednou jeden Václav Havelka, kterého už mnozí znají pod jménem selFbrush. Lyrik, písničkář, kytarista, svérázný vousáč, který už vydal dvě desky a odjel turné třeba s Priessnitz. A pak kapela z vyhlášené táborské scény Some Other Place, ambientní melancholici a experimentátoři, kteří zásadně vystupovali jen jako instrumentální těleso.
"Poprvé jsme se potkali před lety na festivalu Mezi ploty. I když mi fungování v kapele vůbec nechybělo a na hledání spoluhráčů jsem tehdy úplně rezignoval, hudebně i duchovně mi cestu zkřížili naprosto spříznění kluci, se kterými mi to nedalo si něco nevyzkoušet," říká Václav Havelka s tím, že největší problém však byl "začít dojíždět do Tábora".
Oba přístupy do sebe skvěle zapadly. Havelkův smysl pro melodie a silné texty se potkal se silnou náladou Some Other Place (i když po personálních změnách přibyli i členové dalších táborských kapel Ladies Swim a Waave) a bylo hotovo.
Lyrický Havelka sice hudbu Please The Trees popisuje jako "mlžení", "splynutí" nebo "hudbu pro stromy, řeky, hory a louky", ale nenechte se zmást: jsou to klasické písničky s klenutými refrény a hlavně silnou atmosférou, kterou dotváří klávesy a echované kytary à la U2.
Po vystoupení na několika festivalech a hlavně předskakování na celém turné Tata Bojs teď přichází na řadu regulérní deska, kterou si vzal na starost Amák, baskytarista Sunshine. "Nahrávali jsme ji živě během dvou celonočních session v improvizovaném studiu," říká Havelka a dodává: "Myslíme to s ní vážně. Please The Trees je svébytné těleso, regulérní kapela, se kterou plánujeme budoucnost." A když si tu desku poslechnete (nebo aspoň songy na Myspace), uznáte, že budoucnost může být zářná.
Web: www.myspace.com/pleasethetrees
RECENZE
Kdyby větve mohly zpívat
Václav Havelka alias selFbrush se začal cítit na podiu sám a táborské post-rockery Some Other Place zase přestalo bavit hrát bez vokálu, a tak do sebe zapadli. Debutové album, z jehož bookletu na vás vykouknou trojrozměrné vrcholky zasněžených kopců, nahráli živě jednoho předloňského listopadu a jednoho loňského března. Ve studiu se stavily i "sboristky" Lenka Krobotová, Aňa Geislerová a Bethany Lacktorin s houslemi.
Melodické skladby s rozvolněnou stavbou, zšeřelou atmosférou a noiseovými koncovkami, které dávají posluchači čas písničku dopřemýšlet, mají punc starých desek, které jste možná potajmu tahali tátovi ze skříně.
Václav Havelka, složitý to chlap, jehož naléhavý hlas, rozechvělý jak vzduch nad rozpálenou silnicí, poznáte mezi všemi po dvou tónech, dovede i banálnímu sdělení o tom, že si nevšimne, když má jeho brácha novou slečnu, protože všechny vypadají navlas stejně, dodat závažnost.
Je v tom rozedranost i něha, prach i jas. Kdyby seschlé větve stromů mohly zpívat, znělo by to podobně - škrábavě a konejšivě zároveň. Lion Prayer se vám bude nejlíp poslouchat o samotě a v klidu. Je to rozhodně jiné než cokoliv, co u nás i jinde uslyšíte, což je už samo o sobě malý zázrak.
PleaseThe Trees – Lion Prayer
Absent Hour Records
Nej songy: Wrong Along, It´s Not Me, Red Sky
Hodnocení: 70%