S postavami českého exilu se Nohavica sešel v restauraci Nachtazyl. Seznámil se zde mimo jiné s Karlem Krylem, který do Vídně z Německa přicestoval tentýž den jako Nohavica.
Vypadalo to jako neformální setkání písničkářů, kteří si v důvěrné atmosféře v bezpečí za železnou oponou mohou postěžovat na poměry v komunistickém Československu. Pavel Kohout, Karel Kryl i další to tak alespoň vnímali. Písničkáři z druhé strany opony proto vyzradili mnohé o sobě i svých pocitech.
Jarek Nohavica byl však v tu chvíli nejen důvěrným přítelem a režim kritizujícím textařem, ale i nastrčenou figurkou, se kterou StB rozehrála svoji hru. Dobře to věděl. Před cestou do Vídně jej totiž tajná policie zaúkolovala.
 Poslechněte siNohavica a Kryl, Vídeň 1989 |
Zvukový záznam z vídeňského koncertu tehdejší atmosféru přibližuje. Nohavica mezi svými songy uvádí svůj písničkářský vzor, Karla Kryla. "Teď bych pozval - připadá mi to velmi vtipné - člověka, o kterém jsem před chvílí mluvil a s kterým jsem se minul v prostoru pouze jenom proto, že jemu je 45 a mně 36," říká Nohavica na záznamu.
Následuje potlesk a krátké dohadování, ve kterém Kryl Nohavicu vybízí, aby na pódiu zůstal. Zahraje jen krátkou píseň "Mávátka". Nohavica se pak v závěru ke Krylovi připojí a zbytek songu dozpívají znovu. Později se pokouší o vtip, když svého hosta nazývá Rylem a sebe Ohavnicou.
Po návratu do Prahy se zpěvák sešel se zástupcem Státní bezpečnosti. Podrobnosti vídeňského pobytu přesně popsal řídícímu důstojníkovi Janu Liberdovi, se kterým se mezi lety 1986 až 1989 pravidelně scházel.
"Po ubytování v hotelu Admirál se pramen (Nohavica) setkal s Karlem Krylem. Po seznámení se dohodli na schůzce v restauraci Nachtazyl, kde byl pramen očekáván čs. emigranty z kulturního prostředí," zapsal si Liberda toho dne do svého záznamu.
Nohavica poté připojí mnoho podrobností. O Krylovi prozradí, že je nespokojený se svojí prací v rádiu Svobodná Evropa a že má komplexy ze své malé postavy, o Pavlu Kohoutovi, který ho pozval na návštěvu, že má luxusně zařízený byt a rozsáhlou sbírku obrazů. - celou výpověď najdete zde
O Nohavicově stycích s StB se dlouhou dobu jen tušilo, zpěvák sám přiznal, že se s "tajnými" setkal, ale nic důležitého jim nevyzradil. Jeho spis po revoluci zmizel. Že ale vše nebylo tak nevinné, potvrdil v roce 2005 nalezený záznam o okolnostech vídeňského koncertu.
Právě vídeňské extempore je trnem v oku Nohavicovým kolegům z branže. Jaroslav Hutka proto před pár dny nahrál píseň "Udavač z Těšína", ve které na Nohavicu za jeho poklesek útočí. "To, co řekl v tom udání z Vídně, je přesně to, co tajná policie potřebovala vědět. Ona potřebovala o lidech vědět, jaké mají majetky, problémy, jakou povahu," řekl Hutka. - více zde
