Generální partner festivalu PPF tentokrát představuje pod názvem Salome průřez dílem fotografa Ivana Pinkavy ze svých sbírek.
Výstava instalovaná v jižních zahradách Pražského hradu sestává z celkem 34 velkoformátových zvětšenin na šestadvaceti stojanech ze skla a oceli. Černobílé snímky z let 1990-2004 zahrnují Pinkavovy slavné portréty, ale i méně známé fotografie zátiší.
"Ivan Pinkava je fotograf uznávaný stejně samozřejmě doma jako i za hranicemi a rozhodně je jeden z nejzajímavějších autorů stále se rozrůstající sbírky PPF," říká kurátor výstavy Pavel Lagner.
"Pinkavovy fotografie jsou fascinující právě svou záměrnou nejednoznačností," dodává Lagner. "Co je provokující, je současně intimní a útěšné, co je o smrti, je i o novém začátku. Světlo prostupuje tmou, a zda byl před objektivem muž či žena, není zcela jisté ani důležité."
Už název výstavy naznačuje, že Pinkavovy fotografie odkazují k obecně sdíleným kulturním archetypům: v případě námětu Salome jde o "portrét" dcery krále Heroda, která si za svůj fascinující tanec řekla svému nevlastnímu otci o zvláštní odměnu - hlavu Jana Křtitele.
Výjev "dívky a smrti", známý v mnoha podobách z dějin malířství, je však na Pinkavově fotografii prostoupen vlastním obsahem a intenzitou, které jim propůjčili autor i konkrétní žena na jeho fotografii.
"Dívku zachumlanou v hrubém kabátě s krutýma, možná spíš vyhaslýma očima můžeme vidět jako vražedkyni i oběť nešťastného milostného citu," říká Pavel Lagner, který zároveň upozorňuje na zvláštní efekt Pinkavových portrétů.
"Lidé na fotografiích Ivana Pinkavy na nás hledí nejméně tak intenzivně jako my na ně. Snímky pod speciálními antireflexními skly tak fungují jako zrcadlo vlastní duše či jako hlubina, do níž se můžeme potopit."
Na koncepci výstavy spolupracoval opět architekt Michal Froněk (unikátní skleněné stojany s ocelovou podestou, vyráběnou technikou odlévání starých zbraní a děl, vznikly v ateliéru Olgoj Chorchoj), autorem grafického designu výstavy, plánků prohlídky i plakátu je Aleš Najbrt.
