Po deseti městech se "Meky" představí 3. dubna i v Praze, kde šňůru ukončí. "Toto turné je pro mě tak trochu de luxe, protože jsme jej vymysleli tak, že nekoncertuji každý den. Nedávno jsem byl v Las Vegas, a když jsem tam viděl na plakátech, že Celine Dionová vystupuje denně, říkal jsem manželce, že to snad ani není možné vydržet. Vidíte, pak jsme šli kolem třetí den, a koncert na ten večer byl odvolaný. Zjistil jsem, že věci přece jen mají svoji logiku," směje se čtyřiapadesátiletý hudebník, žijící už léta v Praze.
Turné 30 zahajujete v Liberci, kde kdysi vznikl váš první fanklub. Je to náhoda?
Není, je to takový symbolický začátek. Dodnes jsem si však vlastně nezodpověděl otázku, proč můj první fanklub vznikl právě v Liberci, a navíc v době, kdy mě v Praze ještě nikdo neznal. Ani na Slovensku nebyli fanoušci rychlejší. K Liberci se navíc vážou i mé vzpomínky na muzikál Neberte nám princeznu, který jsme točili s Marikou Gombitovou.
Program turné vychází z toho, který jste představil loni na Slovensku. Bude se to české v něčem lišit?
Přidal jsem pár písní z doby, kdy jsem hrál s Modusem. Lidé na Slovensku měli pocit, že jsem na písně z té doby zapomněl, což není pravda. V Modusu jsem potkal Mariku Gombitovou a Janka Lehotského, který sypal písničky jak z rukávu, a mně to tehdy velmi pomohlo.
Třicet let Mekyho ŽbirkyZ té doby také pochází váš první hit Zažni.
Ano, v roce 1977 jsem skladbu Zažni nahrál a poté jsme ji prezentovali na Bratislavské lyře. Pamatuji si, že si mě tehdy všiml kritik z časopisu Melodie, jmenoval se Horáček, a ten tehdy velmi odvážně napsal, že mi předpovídá velkou popularitu.
Na turné Zažni jistě zazní, jaké další hity jste tam zařadil?
Když jsme u té symboliky, na každém koncertě zahraji třicet skladeb. Od Zažni přes Biely kvet a Atlantidu až po Čo bolí, to přebolí a tu písničku, které se teď říká Ordinace. Jmenuje se sice Někdy stačí dát jen dech, ale na koncertech na mě lidé křičí: Zahraj Ordinaci. Ptám se: A celou?
Chystáte pro fanoušky i nějaké speciální překvapení?
Víte, já jsem si uvědomil, že kdybych měl pozvat na pódium všechny lidi, se kterými jsem kdy pracoval, musel bych uspořádat festival. Což možná někdy i udělám. Ale teď jsem vykročil jiným směrem. Rozhodl jsem se to udělat takové čisté, soustředit se na vyznění těch písniček. Určitě ale nemůže chybět Martha – a další hosty jmenovat nebudu.
Budete turné opět natáčet na DVD stejně jako slovenskou část?
Už to nehodlám absolvovat. Kamkoliv jsem vkročil, byla se mnou kamera – s výjimkou nejintimnějších míst. Ten film je totiž i o zákulisí, a já vlastně ani nevím, co nového ještě ukázat.
