Zájem o atraktivní exponáty včetně originálu sošky Věstonické venuše potvrzuje, že výstava patří k nejúspěšnějším projektům posledních let.
Podle plánu, tedy 21. ledna, však skončí její doplněk, jímž je zajímavá výstavka dokumentující "cesty" českých spisovatelů do pravěku. V chodbě v přízemí hlavní muzejní budovy prezentuje literární odkaz doby "lovců mamutů" v české literatuře a v knižní ilustraci.
Podle vedoucí knihovny Národního muzea Marie Šírové se jejím základem stala práce historika Karla Sklenáře, někdejšího ředitele Historického muzea NM, nazvaná Bohové, hroby a učitelé.
Praotcem takzvané archeologické povídky jako příběhu, který se odehrává v dávné minulosti, byl Josef Kajetán Tyl. Nejpopulárnějším v této oblasti se ale stal Eduard Štorch, jemuž předcházela řada českých učitelů a převážně amatérských archeologů.
Vynikal například čáslavský učitel a zakladatel tamního muzea Kliment Čermák. Podobné knižně vydané povídky vytvořily základ české archeologické ilustrace, jíž se v počátcích věnovali i Mikoláš Aleš a Jan Konůpek. Do dokonalosti ji rozvinul Zdeněk Burian, Štorchův dvorní ilustrátor.
Podle Šírové následovala po spisovatelově smrti řada pokusů o archeologický román, ale jeho úrovně nedosáhla. Například práce Josefa Augusty popularizující pravěké dějiny v české literatuře jsou už na hranici populárně-vědeckých publikací a beletrie.
Výstava přibližuje také nástup literatury faktu včetně ukázek současné produkce pro mládež. Známý je například apokryf Karla Čapka o pračlověku Janečkovi. Populární jsou slova "...doba ledová je doba ledová", která pronesl neandrtálec z jednoho dílu televizního večerníčku o Machovi a Šebestové.
Výstavu Lovci mamutů na ploše 900 metrů čtverečních ozvláštňují čichové a zvukové vjemy - to když zájemci využijí možnosti vstoupit do repliky chýše našich předků z období mladého paleolitu, pokryté zvířecími kůžemi, či spatřit výjev z lovu mamuta. I jeho model tu naleznou.
Expozice je dokladem toho, že kulturní centrum lidstva s nejstaršími doklady nových technologií leželo v rozmezí dvaceti až třiceti tisíc let před naším letopočtem na území dnešní Moravy a Čech.
Mezi světová prvenství patří doložená výroba nejstarší keramiky na světě, tkaní nejstarších tkanin i složitý duchovní život s doklady šamanismu.
