"Tento lživý seriál je oslavou minulého režimu a jeho represivních složek, které potlačovaly lidská a občanská práva," řekla předsedkyně konfederace Naděžda Kavalírová.
Kromě trestního oznámení adresovaného státnímu zastupitelství zasílají političtí vězni také stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.
"Jednotlivé případy seriálu znovu opakují lži v kauzách týkajících se smrti Jana Masaryka, případu bratří Mašínů, procesu s Pavlem Tigridem a podobně," stojí v trestním oznámení.
Vedení konfederace se domnívá, že se televize dopouští například trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka a trestného činu hanobení národa, rasy a přesvědčení.
"Televize Prima neobdržela žádnou takovouto informaci oficiální cestou, proto ji nebudeme komentovat. Obecně jsme přesvědčeni o tom, že se žádného protiprávního jednání nedopouštíme," kontrovala mluvčí Primy Jana Malíková.
Kontroverzní seriál už po roce 1989 uvedla veřejnoprávní Česká televize. "Od prvního vysílání jsme měli tisíc výhrad. Česká televize ale aspoň doprovodila jednotlivé příběhy průvodním slovem současníků, a tím se setřel hlavní dojem seriálu," vysvětlila Kavalírová.
Sama strávila přes tři roky v komunistickém vězení v Pardubicích.
Česká televize reprízovala seriál Třicet případů majora Zemana v roce 1999. Každému dílu seriálu předcházel krátký filmový sestřih dobových týdeníků, na hraný snímek navazoval vždy třicetiminutový dokument vztahující se k ideologicky zkreslenému tématu. Zhruba jednou měsíčně se k problematice konala aktuální beseda.
Tehdejší předseda sněmovní mediální komise Ivan Langer (ODS) však vyzval po odvysílání prvního dílu Radu ČT, aby odstoupila.
Trestní oznámení podala tehdy Konfederace politických vězňů a Česká strana národně sociální (ČSNS). Policejní vyšetřovatel, který prověřoval trestní oznámení KPV však rozhodl, že se pracovníci České televize žádného trestného činu nedopustili.
Bývalý šéf televize Nova Vladimír Železný označil opakování seriálu za heroizaci zločinů komunismu. K protestu proti vysílání seriálu se tehdy připojil například také ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Irenej Kratochvíl a osm členů jeho poradního orgánu.