Když před lety začínala, byl její hlásek téměř průsvitný a nehmotný, ne úplně stoprocentně „udýchaný“, sice se pěkně vyjímal ve staré hudbě s barokními ansámbly, ale ve skutečných jevištních dramatech si ho šlo představit těžko.
Zato dnes předvádí opulentní, zářivý a sytý hlas a spěje k rolím, na nichž by si před lety odřela hlasivky. Zpívala za doprovodu Pražské komorní filharmonie s dirigentem Michelem Swierczewským, přičemž orchestr sám přidal Ravelovu suitu Náhrobek Couperinův, Berliozovu koncertní předehru Rob Roy a předehru k Auberově opeře Černé domino.
Recitál, v němž Kožená kromě Ravela uplatnila vybrané árie z nového alba a roztomile zahraný přídavek zOffenbacha, prostě potvrdil starou pravdu: kdo posuzuje hlasy jen podle síly, snadno se zmýlí. Mohutný hlas může být ve skutečnosti křehký, naopak zdánlivě křehký hlas při správném vedení i odhadu možností může nabýt na síle i kráse.
Škoda, že si tuhle skutečnost nemohlo ověřit více smrtelníků, a to včetně mladých zpěváků. Dvě třetiny sedadel v sále, v jehož popředí zasedl i exprezident Václav Havel s manželkou, byly totiž označeny VIP nebo reservé, a zbytek diváků byl odeslán do zadních pozic.
Nabízela se tedy otázka, zda se tento úvodní večer hudebního festivalu Struny podzimu, v jehož rámci Kožená převzala z rukou velvyslance Francouzské republiky Řád umění a literatury, dal vůbec považovat za regulérní koncert pro veřejnost. Neuspokojení zájemci budou mít šanci na příštím Pražském jaru.
 Magdalena Kožená. |
 Mezzosopranistka Magdalena Kožená. |
 Mezzosopranistka Magdalena Kožená. |
 Magdalena Kožená |
 Mezzosopranistka Magdalena Kožená. |
 Mezinárodně úspěšná mezzosopranistka Magdalena Kožená. |
 Mezzosopranistka Magdalena Kožená |
