Vnitřní uspořádání stanu navrhl výtvarník Milan Cais, člen kapely Tata Bojs, který vymyslel i hru Zlatá rybka. Její princip je jednoduchý: kdo přemístí létající rybu do průhledného tunelu, vyhrává videoklip ve stylu uvolněné chilloutové muziky.
„Zlatá rybka je samozřejmě hra, ovšem pro mě je to také výtvarný projekt,“ říká Milan Cais, který dohlížel i na výrobu svých ryb.
„Kontaktoval jsem spoustu lidí, například Ondřeje Eremiáše, který se specializuje na lehké vzducholodě. Spolu s mnichovským kolegou zkonstruovali ryby podle mého návrhu,“ říká Cais, který každé rybě vtiskl charakterové rysy.
Zatímco jedna je dravá, štíhlá a jakoby chytrá, druhá ryba má objemnější tvary a je trochu tupější. „Nejprve jsem vytvořil makety a šel s nimi za Eremiášem, který mě vyvedl z omylu. Navrhované tvary ryb byly příliš složité. Musel jsem je zjednodušit, aby byly funkční. Ale hlavní charakterové rozměry jim zůstaly,“ říká Cais.
Stan, ve kterém ryby plují, je uzavřený svět, do kterého si přijdou festivaloví návštěvníci odpočinout.
„Je to protipól vůči scénám, u nichž se lidé spíš vyřádí. Stan představuje buňku klidu, rovnováhy. Nabízí relaxaci při hře s rybami, které se pohybují přímo před nimi. Nejsou na nějaké obrazovce nebo ve virtuálním světě,“ dodává Milan Cais.
Líbí se mu kontrast mezi dvojrozměrnou projekcí, která promítá skutečné rybičky, živý podmořský svět, a trojrozměrnými rybami, jež řídí lidé. „Nastane moment, kdy umělá stříbrná ryba vrhá stín na projekci. Najednou to vypadá, jako by k živým rybám připlaval další kus,“ míní Cais, který by ryby rád vystavil.
„Podle smlouvy ryby nejsou mým majetkem. Až budu mít vlastní výstavu, chtěl bych si je vypůjčit. Je to zábavná věc,“ dodává Milan Cais.
