„Podle něj označuje slovo readymade umělecké dílo, které nevytvořil umělec. Jde tedy o jakoukoli věc, na kterou se rozhodneme pohlížet jako na umění. A přesně takové je naše cédéčko: krademe totiž hudbu jiných lidí, smícháme všechny ty cizí prvky dohromady a výsledek vydáváme za své vlastní dílo. Dělají to tak všichni muzikanti, ale ne každý se k tomu dobrovolně přizná.“
Na albu Readymades nenajdete žádné chytlavé, zpěvné a úderné popěvky, které tvořily větší část dřívějších nahrávek, vzpomeňme alespoň dosud největší hit Chumbawamby Tubthumping. Kapela se utlumila do decentního zvuku blížícího se stylu jungle, takže album působí nejen klidněji, ale i znatelně pochmurněji. „Neplánovali jsme žádnou stylovou změnu,“ vysvětluje Bruce. „Spíše jsme ladění hudby tak nějak automaticky přizpůsobili slovům. Myslím, že je to tak správně. Rozvernou muzikou, jakou jsme hrávali dřív, bychom poselství nových textů ani nedokázali adekvátně vyjádřit.“
Texty, na které kapela vždy kladla velký důraz, se tentokrát zaměřují převážně do minulosti a přibližují různé historicky dochované, leč nepříliš známé případy sociální i jiné nespravedlnosti. „Chtěli jsme tím naznačit, že bychom se měli poučit z minulosti, což se bohužel moc neděje,“ tvrdí zpěvák. „Tahle deska asi zní o dost depresivněji než ty předchozí, ale to neznamená, že bychom se při její přípravě nacházeli v nějakém špatném rozpoložení. Prostě jsme chtěli, aby se lidé o těch věcech dozvěděli a uvědomili si jejich dopad.“ Bruce v této souvislosti připouští, že se členové kapely mohou pyšnit celkem slušnými znalostmi historie. „Jsou to věci, které nás zajímají víc než cokoli jiného, takže je pochopitelné, že jsme zasvěceni.“
Chumbawamba je jedním z mála hudebních spolků, u nichž se zdá slovo daleko podstatnější než hudba. Jejich oficiální internetové stránky jsou přeplněny politickými komentáři a podrobnými rozbory textů, kdežto o činnosti kapely, o hudbě jako takové či o jednotlivých členech se tu nedozvíte téměř nic. „Zveřejňujeme na internetu to, co považujeme za důležité. Koho může zajímat, co máme k snídani nebo kde nakupujeme, když zatím Američané a bohužel i Britové protizákonně okupují Irák a páchají odporná zvěrstva na místním nevinném obyvatelstvu?“ rozohňuje se zpěvák. Zároveň však odmítá široce rozšířený názor, že Chumbawamba je banda levičáckých fanatiků, které nezajímá nic než politika. „Lidi si myslí, že jsme pořád vážní a odhodlaní a že nemyslíme na nic jiného než na třídní boj. Ale není to pravda. Jsme přece rocková kapela, takže si užíváme spoustu legrace, hlavně na jevišti. A jinak žijeme jako normální lidi. Prostě jen máme potřebu se v písničkách k politice vyjadřovat. Ostatní ji zase neustále řeší v hospodě, v tom přece není žádný rozdíl.
 Britská skupina Chumbawamba. |
