„Je to trochu riziko,“ připouští vůdčí osobnost Eicca Toppinen, „ale nemůžeme jinak. Nebavilo by nás stát na místě. Dali jsme si za cíl vytvořit něco vlastního a originálního a snažíme se ze všech sil, abychom toho dosáhli. A to na každé desce.“
Toppinen přiznává, že konflikty vedoucí k zeštíhlení sestavy způsobily ve skupině jisté turbulence. „Do té chvíle jsme směřování kapely určovali my dva s Maxem, a protože problémy nastaly mezi námi dvěma, bylo jasné, že jeden z nás musí odejít. Jakmile se tak stalo, vzduch se vyčistil a mohli jsme se pustit do práce. Věděli jsme přesně, čeho chceme dosáhnout, a tak jsme ani nepotřebovali producenta.“
Oproti předcházejícímu cédéčku Cult je album Reflections na první poslech žánrově bohatší a svým zvukem mnohem důrazněji připomíná, že všichni muzikanti jsou klasicky cvičení.
„Nechceme už být považováni jen za heavymetalovou kapelu,“ říká Eicca Toppinen. „Prakticky všechny současné tvrdé spolky mě po třetí skladbě začnou nudit, protože pořád opakují stejné schéma. My se snažíme jít jinou cestou. Kromě toho se nám zastesklo po klasickém zvuku cella. Vážnou hudbou jsme žili odmalička, máme ji rádi a vždycky v nás zůstane. Proto jsme na album přidali pomalejší věci, které znějí spíš jako klasika než rock.“
O část bicích partů, které byly novinkou na minulém albu Cult, se na Reflections postaral uznávaný metalový bubeník Dave Lombardo ze skupiny Slayer. „Známe se dlouho a on se před časem nabídl, abychom se ozvali, když budeme něco potřebovat. Teď jsme moc rádi, že jsme to udělali. Tři písničky nám připadaly zvukově úplně stejné, ale jakmile se do nich vložil Dave, dostaly úplně jinou dimenzi,“ pochvaluje si Toppinen.
Bicí nástroje s sebou čtveřice tentokrát veze i na turné. „Využijeme je jen v některých skladbách, ale v novém repertoáru jsou tak podstatné, že už jsme je opomenout opravdu nemohli.“ Na otázku, jestli si muzikanti na koncerty připravili nějaká další překvapení, Toppinen tajemně odpovídá: „Koncert Apocalyptiky, to je vždycky jedno velké překvapení, vlastně i pro nás.“
A hned připojuje vysvětlení: „Víte, lidé se chovají různě. Někde tiše sedí a poslouchají jako na klasickém koncertě. Jinde skákají, pískají a užívají si jako na bigbítu. Obojí je fajn, hlavně když se dokážou s naší hudbou nějakým způsobem spojit, ale i pro nás na jevišti jsou to dva různé zážitky.“
Nabízí se otázka, kam může jít Apocalyptica dál. Že by příště přidala zpěv? Možná se to zdá absurdní, ale Toppinen přikyvuje: „Máme domluvenou spolupráci se dvěma zpěváky, jejichž jména raději neprozradím, dokud nebude nahrávka na světě. Je to ale na dobré cestě, natáčet chceme na jaře a já už se moc těším.“
 Finská skupina Apocalyptica. |
 Eicca Toppinen z finské kapely Apocalyptica. |
 Max Lilja z finské kapely Apocalyptica. |
 Paavo Lötjönen z finské kapely Apocalyptica. |
 Perttu Kivilaakso z finské kapely Apocalyptica. |
 Apocalyptica v brněnském Boby centru 16. března 2001 |
 |
 Apocalyptica v brněnském Boby centru 16. března 2001 |
 Apocalyptica v brněnském Boby centru 16. března 2001 |
 Apocalyptica v brněnském Boby centru 16. března 2001 |
