Na jeho česko-slovenském projektu se podílely Česká a Slovenská televize.
"Je to neuvěřitelné, jsem ohromen, šťasten. Je to také poděkování Wintonovi. Doufám, že se film dostane do světa," řekl Mináč telefonicky krátce poté, co se dozvěděl o svém úspěchu, který je prvním svého druhu pro Slovensko nebo Českou republiku v udílení International Emmy Awards.
"Den před vyhlášením výsledků se za účasti médií a hostů promítají všechny filmy, které se dostaly do finále, další večer je slavnostní ceremoniál. A já zrovna v Americe nedávno ztratil svůj jediný pořádný oblek. Pro jistotu jsem se zeptal, co myslí povinným večerním úborem, a ono jde výhradně o smoking - tak jsem si ho vypůjčil ve skladu kostýmů na Barrandově."
"Kupovat ho nebudu, jsem pověrčivý, to bych určitě nevyhrál," plánoval před odletem do Ameriky Mináč.
Wintonova osobnost Američany přitahuje, při prvním představení snímku na Broadwayi prý plakali a Wintona s Mináčem tehdy přijal bývalý prezident Bill Clinton.
Režisér však viděl svou šanci na vítězství střízlivě. "Ostatní tři nominované dokumenty jsem neviděl, ale stojí za nimi obří televizní společnosti, budící předem respekt: japonská NHK, německá ZDF a kanadská CBC," jmenuje soky svého projektu. Nakonec ale v této konkurenci zvítězil.
Ovšem ani děkovnou řeč pro případ výhry si Mináč nepřipravil. Zato prý stále hledá odpověď, proč Wintonův příběh lidi oslovuje. "Možná v dnešním nejistém světě hledají kousek světla. A snad je to i tím, že Winton není typ akčního hrdiny, který riskuje život v plamenech. Byl prostě slušný, pracovitý a hlavně tvrdohlavý. To mu zůstalo," popisuje Mináč svého hrdinu.
"Pochopil jsem tu jeho nezměrnou tvrdošíjnost, s níž tehdy musel dávat dohromady odjezdy dětí, jejich náhradní rodiny, peníze a stohy úředních povolení, když si teď usmyslel, že chce náš film promítnout v kulturním domě městečka, kde tráví penzi. Marně jsem mu líčil technické obtíže a nedostatek kopií, donutil mě strávit hodiny u telefonu a obtěžovat hromadu lidí, než z Německa slíbili, že v daný čas kopii pošlou. Pak byl zase milý, ale já už musel běžet na vlak," vypráví Mináč.
Prozradil také, co mu v té době už ovdovělý Winton svěřil až s odstupem: na prvopočátku jeho pražské záchranné akce prý stála krásná dlouhonohá severská blondýna z Červeného kříže.
O svých zásluhách dlouho mlčel: než objevila televize BBC s Mináčem osud 'Wintonových' dětí - a ze starého muže je po devadesátce hvězda. Prý ho to těší, i když avizoval, že na ceremoniálu Emmy asi nebude, protože vzhledem k věku může létat jen drahým concordem.
Dokument o Nicholasi Wintonovi koupily zahraniční televize včetně HBO, film Všichni moji blízcí se hraje v amerických kinech. Ale Mináč už se těší, že se vrátí ke svému původnímu snu: chce točit komedie.
"Splnil jsem, co bylo třeba, co jsem chápal jako jistou povinnost. Svět se o něm dozvěděl a řekl mu: Díky, pane Wintone. Tím pro mě tahle éra končí," věří režisér a už má na stole dva scénáře zcela jiného druhu.
Jednak úsměvnou pohádku a jednak komedii na téma, jak se dnes v Česku točí filmy. "Lehkost a vtip, kdysi tak příznačné pro zdejší tvorbu, se vytrácejí," říká Matej Mináč.
 Matej Mináč s Nicholasem Wintonem. |
