Na rozdíl od ostatních židovských autorů, jako jsou Saul Bellow, Bernard Malamud či Philip Roth, se Potok zaměřoval na samu teologicko-religiózní podstatu tohoto rozporu, a nikoli na společensko-politické důsledky příslušnosti k židovské komunitě, což v jeho případě bylo také velice autentické - inspirované jak původem, tak vzděláním.
Chaim Potok se narodil 17. února 1929 v newyorském Bronxu do rodiny ortodoxních židovských emigrantů z Polska a poměrně záhy se dostal do konfliktu s chasidským prostředím - to když se zajímal o literaturu a začal podnikat první literární pokusy. Svou první povídku poslal do redakce tehdy velice vlivného literárního periodika Atlantic Monthly už v sedmnácti letech. Otištěna nebyla, ale Potok už vzbudil zájem redaktora.
Vzdělání se mu dostalo na talmudské akademii, poté vystudoval anglický jazyk na Yeshiva University, dále židovský teologický seminář, po jehož ukončení se v roce 1954 stal konzervativním rabínem. Po krátké epizodě v armádě, kde sloužil v průběhu korejské války jako armádní rabín, v roce 1959 nastoupil na pensylvánskou univerzitu, na níž svůj všestranný intelektuální záběr završil získáním doktorátu z filozofie. A všestranným humanitním vzdělancem a umělcem zůstal Potok po celý život - jeho dílo tvoří nejen romány, povídky, texty určené dětem a dramata, ale též teologické, filozofické či kunsthistorické eseje, knihy, přednášky a v neposlední řadě i obrazy. Sám Chaim Potok je totiž autorem onoho kontroverzního obrazu Brooklynské ukřižování, dobře známého čtenářům knih o Ašeru Levovi.
Právě jeho zájem o světskou vzdělanost a umění vedl Potoka často jak do vnitřního konfliktu s vírou, tak do vnějšího konfliktu s ortodoxní komunitou. Tento motiv se také stal určujícím východiskem jeho románové tvorby. Od fenomenálně úspěšné knihy Vyvolení z roku 1967, jež líčí životní dilema chlapce, předurčeného pro ortodoxní rabínskou dráhu, jehož však láká studie psychologie na světské univerzitě, až po již vzpomínané romány věnované autobiograficky inspirované postavě Ašera Leva, v nichž se talentovaný a úspěšný umělec snaží vypořádat s překážkami, které jeho umění klade ortodoxní nedůvěra vůči tomuto druhu uměleckého projevu.
Nicméně ono úzké zaměření na poměrně uzavřený svět americké židovské ortodoxie a teologické otázky židovské víry možná způsobilo, že se Potok navzdory široké čtenářské oblibě nikdy netěšil takovému postavení jako některý z výše jmenovaných, spíše sekulárních autorů. Zatímco jedni tento hluboký vhled do židovské kultury oceňovali, druzí jej považovali za limitující a děj románů za příliš zjednodušovaný a vykonstruovaný - na to Potok zajímavě reagoval tvrzením, že ona jednoduchost je výsledkem dlouhého uměleckého snažení.
Přesto byl Potok hojně vydáván a čten. A to i u nás, zejména díky nakladatelstvím Argo a Volvox Globator. Shodou okolností krátce před autorovou smrtí vydalo Argo v reedici román Vyvolení, předtím Jmenuji se Ašer Lev (1996) i Dar Ašera Leva (1999) a loni zde vyšla próza Na počátku, ve které se vypravěč vrací ve vzpomínkách do období velké hospodářské krize. Na začátek příštího roku Argo ohlašuje trilogii kratších textů Staří muži o půlnoci a už příští měsíc by se měl objevit zajímavý historizující esej Putování (Dějiny Židů), v němž se Potok snaží zachytit celý příběh svého lidu, přičemž se vrací až do biblických dob. Volvox Globator představil autora českému čtenáři zase z jiné strany: v roce 1999 románem Brány listopadu, který je situován do Ruska, následující rok se objevil svazek Zebra a jiné povídky, jenž obsahuje kratší autorovy texty.
 Americký spisovatel židovského původu Chaim Potok (1929 - 2002). |
