Akcent je přitom kladen zejména na provozování děl s dominující vokální složkou (opery, oratoria, kantáty, pěvecké a sborové koncerty), aniž by byla opomíjena hudba orchestrální nebo komorníNa festivalu pravidelně vystupují nejrenomovanější české operní soubory, orchestry a sólisté, stále častěji přijíždějí významní interpreti zahraniční.
Litomyšl je nevelké město na pomezí Čech a Moravy je svými tradicemi a zachovalostí skutečným památníkem kultury minulých věků. V povědomí veřejnosti – a nejen naší – je pevně zakotvena jako rodiště jednoho z největších hudebních skladatelů 19. století a tvůrce novodobé české hudby, Bedřicha Smetany.
Program festivalu najdete ZDE. |
Oratorium o Judovi |
Zprvu byl festival zaměřen monotematicky – hrála se výhradně hudba Bedřicha Smetany a stálým hostujícím souborem bylo pražské Národní divadlo. Později byly na festival přizvány i další operní ansámbly – z Brna, Ostravy a Bratislavy a v roce 1965 zde poprvé zazněla i tvorba jiného skladatele (E. Suchoň – Svätopluk).
V období let 1966 – 1973 však Smetanova Litomyšl nebyla pořádána a k obnovení její tradice došlo až v dalším jubilejním roce –1974. Sedmdesátá léta pak přinesla průlom v dramaturgii, neboť vedle hudby Smetanovy se začala pravidelně objevovat i hudba jiných, zejména českých a slovanských autorů. Díla Dvořáka, Janáčka, Martinů, Fibicha, ale i Čajkovského a Prokofjeva byla vítaným programovým zpestřením, avšak teprve na sklonku 80. let se počal festival otevírat i žádané hudbě Mozartově, Verdiho a dalších světových skladatelů. V té době však přišla i mírná stagnace diváckého zájmu a po Listopadu vyvstaly otázky, jak dále.
Městskému úřadu se podařilo vytvořit nový tým organizátorů, zřídil Nadaci festivalu Smetanova Litomyšl a výrazně podpořil nový festivalový model. Od roku 1992 se tak Smetanova Litomyšl koná na sklonku června a začátkem července ve dvou po sobě jdoucích rozšířených víkendech. Dramaturgie se více otevřela a nové vedení festivalu usiluje o přeměnu Smetanovy Litomyšle ve skutečně hodnotnou kulturní aktivitu s promyšleným dlouhodobým dramaturgickým záměrem, vycházejícím nejen z přenesených stávajících inscenací, ale i z unikátních hudebně-inscenačních projektů, ať již vlastních či spoluvytvářených. Díky tomuto trendu se k festivalu obrátil zájem odborné kritiky a Smetanova Litomyšl se stala pojmem i pro hudební odborníky. Její význam přesáhl hranice regionu a ovlivňuje celou českou kulturu.
Záběr z představení Mascagniho Sedláka kavalíra v jednom z předchozích ročníků festivalu |
H.Purcell: Dido a Aeneas (1997). |