Ten nejznámější, Another Brick In The Wall (Part 2), zazněl již v úvodní části koncertu a publikum jej přivítalo vstřícným rykem, jakmile se v hale ozvaly první tóny. Efekt této písně umocnily tři zpěvačky. Provázely Waterse v sugestivním refrénu této vzpurné skladby, která se stala největším floydovským hitem a již publikum vytleskávalo do rytmu.
Waters a jeho desetičlenná kapela proměnili vyprodanou Paegas Arenu v rockovou koncertní síň, při které publikum sedělo, obklopeno mocným, čistým zvukem a hudební pompou. Arénou zněl sugestivní štěkot psů, motory helikoptér a všechny typické efekty známé z klasických nahrávek Pink Floyd.
Waters, který střídal baskytaru, akustickou kytaru a zpíval, připomínal posluchačům jeden pinkfloydovský hit za druhým: Dogs, Wish You Were Here či rockovou minisymfonii Shine On You Crazy Diamond. V zemité kapele byli doprovodní kytaristé, hráči na klávesy, mezi nimiž se objevil i Watersův syn i saxofonista Norbert Stachel.
Koncert v Paegas Areně byl také pastvou pro oči díky projekcím, jež Watersovu show provázely. Na plátně se střídaly barevné obrazce či animované snímky, provázející Watersovu rockovou operu The Wall - Zeď. Zaskvěla se i maketa velkého svítícího démantu. Další pinkfloydovské písně i skladby ze svých tří sólových desek si Waters nechal na druhou část koncertu po přestávce.
Pamětníci obřího koncertu zbylých členů Pink Floyd, který se uskutečnil před osmi lety na pražském Strahově, mohli srovnávat. Waters takřka deset nevydal novou desku, nekoncertoval a stáhl se do ústraní. Když v devadesátých letech Pink Floyd vstupovali do síně rock'n'rollové slávy, Waters se ceremoniálu nezúčastnil.
Pokud se chtěl posluchačům připomenout, musel vsadit na nejsilnější kusy své pinkfloydovské i sólové kariéry. Na turné Waters vyrazil až v roce 1999 a na padesáti vyprodaných koncertech v Americe získal se svým rockem pro pamětníky solidní ohlas. Jeho posluchači sice nezaplnili velké fotbalové stadiony jako trojice Pink Floyd v roce 1994, ale Waters se mohl nerušeně prezentovat jako "ryzí pinkfloydovec" v menších prostorách.
Zvláště když vůdce Pink Floyd David Gilmour vloni prohlásil, že žádné aktivity své skupiny v dohledné době neočekává. Mnohé z hudební náplně Watersova turné prozrazuje dokumentární dvojalbum In The Flesh, jehož páteř tvoří pinkfloydovské písně. "Pokud to půjde, rád bych vystupoval v zemích za někdejší železnou oponou, jako je bývalé Československo, Maďarsko nebo Rusko," řekl vloni Waters.
Přání se mu splnilo na evropské části turné. V květnu koncertoval v ruském Petrohradu a Moskvě, má za sebou polskou Varšavu, zatímco Budapešť ho čeká 15. června. Své turné Waters ještě podpořil další deskou Flickering Flame, která bilancuje jeho kariéru mimo Pink Floyd.
Waters a jeho desetičlenná kapela proměnili vyprodanou Paegas Arenu v rockovou koncertní síň, při které publikum sedělo, obklopeno mocným, čistým zvukem a hudební pompou. Arénou zněl sugestivní štěkot psů, motory helikoptér a všechny typické efekty známé z klasických nahrávek Pink Floyd.
Waters, který střídal baskytaru, akustickou kytaru a zpíval, připomínal posluchačům jeden pinkfloydovský hit za druhým: Dogs, Wish You Were Here či rockovou minisymfonii Shine On You Crazy Diamond. V zemité kapele byli doprovodní kytaristé, hráči na klávesy, mezi nimiž se objevil i Watersův syn i saxofonista Norbert Stachel.
Koncert v Paegas Areně byl také pastvou pro oči díky projekcím, jež Watersovu show provázely. Na plátně se střídaly barevné obrazce či animované snímky, provázející Watersovu rockovou operu The Wall - Zeď. Zaskvěla se i maketa velkého svítícího démantu. Další pinkfloydovské písně i skladby ze svých tří sólových desek si Waters nechal na druhou část koncertu po přestávce.
Pamětníci obřího koncertu zbylých členů Pink Floyd, který se uskutečnil před osmi lety na pražském Strahově, mohli srovnávat. Waters takřka deset nevydal novou desku, nekoncertoval a stáhl se do ústraní. Když v devadesátých letech Pink Floyd vstupovali do síně rock'n'rollové slávy, Waters se ceremoniálu nezúčastnil.
Pokud se chtěl posluchačům připomenout, musel vsadit na nejsilnější kusy své pinkfloydovské i sólové kariéry. Na turné Waters vyrazil až v roce 1999 a na padesáti vyprodaných koncertech v Americe získal se svým rockem pro pamětníky solidní ohlas. Jeho posluchači sice nezaplnili velké fotbalové stadiony jako trojice Pink Floyd v roce 1994, ale Waters se mohl nerušeně prezentovat jako "ryzí pinkfloydovec" v menších prostorách.
Zvláště když vůdce Pink Floyd David Gilmour vloni prohlásil, že žádné aktivity své skupiny v dohledné době neočekává. Mnohé z hudební náplně Watersova turné prozrazuje dokumentární dvojalbum In The Flesh, jehož páteř tvoří pinkfloydovské písně. "Pokud to půjde, rád bych vystupoval v zemích za někdejší železnou oponou, jako je bývalé Československo, Maďarsko nebo Rusko," řekl vloni Waters.
Přání se mu splnilo na evropské části turné. V květnu koncertoval v ruském Petrohradu a Moskvě, má za sebou polskou Varšavu, zatímco Budapešť ho čeká 15. června. Své turné Waters ještě podpořil další deskou Flickering Flame, která bilancuje jeho kariéru mimo Pink Floyd.
 Roger Waters během pražského vystoupení (10. června 2002). |
 Roger Waters během pražského vystoupení (10. června 2002). |
 Roger Waters během pražského vystoupení (10. června 2002). |
 Roger Waters během pražského vystoupení (10. června 2002). |
