"Na to se němečtí novináři hodně ptali a pak ještě na Benešovy dekrety. Prostě se stalo, že dva roky starý český film přišel do Německa zrovna v období vzájemných diskusí," líčí Hřebejk, který před týdnem v Berlíně absolvoval sérii rozhovorů pro média. O výběru pro Berlinale jim prý řekl své - včetně tehdejší výhrady, že Němce ve filmu hrají čeští herci. "Jenže na německé herce jsme neměli peníze. Nyní pro německý trh je snímek dabován, ale já tu jejich verzi neviděl," dodává režisér. "No a ohledně Benešových dekretů jsem zkoušel vysvětlit, že se dávno neuplatňují, že je to jen karta vytažená pro předvolební hru."
Podle Hřebejka reagovali němečtí novináři na film "příjemně až euforicky" - a recenze to dokazují. "Umíte si představit Deník Anny Frankové jako burleskní filmovou komedii?" táže se list Der Tagesspiegel a pokračuje: "V německém filmu je to nemyslitelné, a to nejen proto, že jsme zemí pachatelů, soudců a katů, ale také proto, že se tady projevuje velmi hrubé chápání humoru. Ale v Česku je komediální tradice jiná. Země a lidé se neustále ocitali v mlýnici velmocenských fantazií, ať už šlo o rakouskou monarchii, nacistickou okupaci či nucené bratrství se Sovětským svazem. Humor se tak stal strategií přežití," uvádí deník, jenž zmiňuje také další jména nové generace tuzemských filmařů - Jana Svěráka a Sašu Gedeona, jejichž filmy Kolja a Návrat idiota měly v Německu úspěch. Svěrákův Tmavomodrý svět tam přijde v dubnu.
Berliner Kurier míní, že také film Musíme si pomáhat má šanci stát se v Německu hitem coby "bezvadně humorný příběh o slušnosti, cti a lidské lásce". Bolka Polívku chválí jako "brilantního charakterního komika, který bravurně servíruje i momenty velmi citlivého vtipu" a "má sklon stát se mezinárodní hvězdou". Podle listu film unese "humor až tvrdý, věcný, ale nikoli podpásový".
Může tedy být snímek Musíme si pomáhat opravdu německým hitem? "To nikdo neodhadne. Uvidíme. Distributor mu věří, čtyřicet kopií je na tamní trh slušný počet. Jen německý trhák, Nebe Toma Tykwera obsazené americkými hvězdami, tam má výjimečný počet sto dvaceti kopií, nicméně nijak zvlášť se na něj nechodí. Jenže jak se film chová na cizí půdě, to nikdo nechápe. V Polsku se stali hitem Samotáři, na Musíme si pomáhat zase Poláci nechodili, naopak na Tchaj-wanu jsme čtrnáct dní vedli tamní žebříček návštěvnosti," říká Hřebejk.
Dvě stě tisíc diváků si film, který vznikl podle scénáře Petra Jarchovského, připsal v Severní Americe, hrál se i v Jižní Koreji, Austrálii, Jihoafrické republice. Další premiéry, ve Velké Británii či ve většině zemí Jižní Ameriky, má před sebou. "V dubnu s filmem poletíme do Japonska, což je jediná země, kde vyšla i stejnojmenná knížka," dodává Hřebejk. "A před chvilkou mi Jarchovský poslal zprávu, že v Řecku prý chtějí Musíme si pomáhat inscenovat dokonce jako divadelní hru."
Podle Hřebejka reagovali němečtí novináři na film "příjemně až euforicky" - a recenze to dokazují. "Umíte si představit Deník Anny Frankové jako burleskní filmovou komedii?" táže se list Der Tagesspiegel a pokračuje: "V německém filmu je to nemyslitelné, a to nejen proto, že jsme zemí pachatelů, soudců a katů, ale také proto, že se tady projevuje velmi hrubé chápání humoru. Ale v Česku je komediální tradice jiná. Země a lidé se neustále ocitali v mlýnici velmocenských fantazií, ať už šlo o rakouskou monarchii, nacistickou okupaci či nucené bratrství se Sovětským svazem. Humor se tak stal strategií přežití," uvádí deník, jenž zmiňuje také další jména nové generace tuzemských filmařů - Jana Svěráka a Sašu Gedeona, jejichž filmy Kolja a Návrat idiota měly v Německu úspěch. Svěrákův Tmavomodrý svět tam přijde v dubnu.
Berliner Kurier míní, že také film Musíme si pomáhat má šanci stát se v Německu hitem coby "bezvadně humorný příběh o slušnosti, cti a lidské lásce". Bolka Polívku chválí jako "brilantního charakterního komika, který bravurně servíruje i momenty velmi citlivého vtipu" a "má sklon stát se mezinárodní hvězdou". Podle listu film unese "humor až tvrdý, věcný, ale nikoli podpásový".
Může tedy být snímek Musíme si pomáhat opravdu německým hitem? "To nikdo neodhadne. Uvidíme. Distributor mu věří, čtyřicet kopií je na tamní trh slušný počet. Jen německý trhák, Nebe Toma Tykwera obsazené americkými hvězdami, tam má výjimečný počet sto dvaceti kopií, nicméně nijak zvlášť se na něj nechodí. Jenže jak se film chová na cizí půdě, to nikdo nechápe. V Polsku se stali hitem Samotáři, na Musíme si pomáhat zase Poláci nechodili, naopak na Tchaj-wanu jsme čtrnáct dní vedli tamní žebříček návštěvnosti," říká Hřebejk.
Dvě stě tisíc diváků si film, který vznikl podle scénáře Petra Jarchovského, připsal v Severní Americe, hrál se i v Jižní Koreji, Austrálii, Jihoafrické republice. Další premiéry, ve Velké Británii či ve většině zemí Jižní Ameriky, má před sebou. "V dubnu s filmem poletíme do Japonska, což je jediná země, kde vyšla i stejnojmenná knížka," dodává Hřebejk. "A před chvilkou mi Jarchovský poslal zprávu, že v Řecku prý chtějí Musíme si pomáhat inscenovat dokonce jako divadelní hru."
 Slovenský herec Csongor Kassai ve filmu Jana Hřebejka Musíme si pomáhat. |
 Jiří Kodet a Boleslav Polívka ve filmu Musíme si pomáhat. |
 Anna Šišková, Jaroslav Dušek a Boleslav Polívka ve filmu Musíme si pomáhat. |
 Jiří Pecha ve filmu Jana Hřebejka Musíme si pomáhat. |
 Anna Šišková ve filmu Jana Hřebejka Musíme si pomáhat. |
 Bolek Polívka v jedné ze scén filmu Jana Hřebejka Musíme si pomáhat. |
