Jak jste se dostala k roli ve filmu Zatracení?
„Studuji ve čtvrtém ročníku na brněnské JAMU obor činoherní herectví a hraji v našem studentském divadle, kde jsme měli letos naplánováno asi pět premiér. Jednou přijel Dan Svátek s Vladimírem Drhou k nám do školy podívat se na představení, a pak mě pozvali na kamerové zkoušky. Asi po roce se ozvali, že mě vybrali. Práce před kamerou je pro mě něco úplně nového, protože jsem před tímhle filmem žádné zkušenosti s natáčením neměla.“
Co vám dělalo při natáčení největší problémy?
„Protože se natáčelo v Thajsku jen čtrnáct dní, bylo to dost hektické a nebylo moc času na přípravu. Hodně se improvizovalo a málo zkoušelo, na což nejsem z divadla zvyklá. Tam se každá inscenace zkouší průměrně šest týdnů. Někdy mi trochu chybělo, že mě Dan víc nevedl. Nechal mi sice svobodu improvizace, ale já jsem ještě před kamerou dost nezkušená, takže bych někdy možná silnější vedení ocenila.“
Co si myslíte o postavě, kterou jste ve filmu ztvárnila?
„Nejdříve je to mladá naivní holka, která si užívá mládí, života a všech radovánek, které jsou spojeny s dovolenou v exotickém Thajsku, ale ve druhé části filmu už je dospělejší a je hodně zraněná zradou svých nejbližších přátel. Osobně s ní mám velmi málo společného a každá jsme úplně jiná.“
Jak se vám spolupracovalo s herci jiných národností?
„Perfektně. Nejraději vzpomínám na holandského herce Denise Rudgeho, což byl úplně bezvadný člověk. I když jsme se dorozumívali anglicky, a já moc anglicky neumím, našli jsme bez problémů společnou řeč. Co se týká thajských herců, i s nimi byla spolupráce opravdu dobrá, jen je škoda, že jsme se nestihli lépe seznámit. Tam už byl ovšem velký problém v komunikaci, protože thajsky jsme samozřejmě neuměli a oni neuměli anglicky.“
Jaké zážitky jste si odnesla z natáčení v Thajsku?
„Na to mám převážně krásné vzpomínky. Lidé byli úžasní a orientální kultura je také velice zajímavá. Jediné, co na to možná vrhá trochu stín, jsou obrovské společenské rozdíly. Strašně mě zasáhlo, že někteří lidé tam žijí v hrozných podmínkách daleko pod hranicí chudoby. Ale na druhou stranu si ti lidé, možná i díky své víře, ani nepřipouštějí, že by byli na dně.“
V tomto filmu hrají důležitou roli drogy. Jaký je váš názor na drogovou problematiku?
„Rozhodně bych netrestala užívání lehkých drog, ale více by podle mě měli být postihováni dealeři tvrdých drog, a to opravdu tvrdě. Souhlasím s trestáním těch nejvyšších hlav narkomafie, ale nesouhlasím s tím, že jsou převážně trestány ty malé ryby, což je třeba případ hrdinů našeho filmu. Já osobně si myslím, že trest za pašování drog v Thajsku je neúměrně vysoký a doplatilo na to už i hodně cizinců včetně českých občanů.“
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
“Ze všeho nejdříve musím dostudovat, pak bych se ráda věnovala divadlu. Práce před kamerou mě ale moc zaujala a kdyby přišla nějaká zajímavá nabídka zahrát si v dalším filmu, byla bych určitě ráda.”
