O Dvořákovo křeslo usilují například jeho neúspěšní konkurenti z konkurzu do Národního divadla - režiséři Tomáš Šimerda a Karel Drgáč. Do výběrového řízení se přihlásil i ředitel Národního divadla v Brně Mojmír Weimann, režisér Daniel Wiesner, teatroložka Eva Herrmannová, dirigent Státní opery Jiří Mikula, manažer sboru Státní opery Luděk Koverd ynský, choreograf Gustav Skála, člen orchestru Státní opery František Fejgl a divadelník a překladatel Jaroslav Gillar.
Své představy již uchazeči vyložili odborné komisi, v níž kromě ministrových náměstků zasedli například teatrologové Josef Hermann a Radmila Hrdinová nebo ředitelé Pražského jara a České filharmonie Roman Bělor a Václav Riedlbauch. Členové komise předloží Dostálovi svá doporučení, ministr však může rozhodnout podle vlastního uvážení.
Zkvalitnit reprízy a podlahu
Všichni uchazeči obecně slibují, že budou kombinovat uvádění velkých světových titulů s méně obvyklými opusy a novinkami, dbát na kvalitu interpretace, zařazovat divadlo do mezinárodního měřítka, udržovat stálý operní i baletní soubor a koordinovat dramaturgii s tituly Národního divadla. Ve financování se hodlají spoléhat na příspěvky ministerstva a sponzorů.
Z konkrétních problémů, jež je nutno řešit, vystupuje do popředí úroveň běžného repertoáru. Například Tomáš Šimerda vytýká současnému vedení, že se příliš soustřeďuje na avantgardní dramaturgii a úsilí věnuje premiérám. "Naproti tomu běžnému divadelnímu provozu dominuje rutinní přehrávání titulů, které jsou na repertoáru již mnoho let," konstatuje Šimerda. Tento bývalý šéf brněnské opery se chce soustředit na uměleckou kvalitu repríz, ale také uvádět klasické operety a vybrané muzikály.
Podobný názor na současnou dramaturgii zastává i Daniel Wiesner: "Některé tituly jsou nasazovány bez hlubší hudebně-dramaturgické rozvahy." Za kritický považuje stav jevištní podlahy, naopak příkladná se mu jeví úroveň propagace. Ta se naopak nezdá Šimerdovi: "Je mnohdy vedena velikášským stylem, který neodpovídá nabízené kvalitě a ve svých důsledcích působí spíše kontraproduktivně."
Nová scéna, Domingo i bazén
Někdejší šéfka opery první scény Eva Herrmannová, jež hodlá vést divadlo ve spolupráci s choreografkou Yvonou Kreuzmannovou, slibuje jména režisérů a dirigentů, jako je David Radok, Jozef Bednárik, Gustav Kuhn, Jiří Kout nebo David Pountney, jakož i hostování významných zahraničních souborů.
Ředitel Státní opery Praha z počátku devadesátých let Karel Drgáč, který věnuje nemalý prostor obhajobě zdejšího vlastního působení, má větší eso: mezi případnými hosty jmenuje - bez časového i finančního horizontu - také Plácida Dominga. "Garantuji publiku hluboké hudební zážitky a souboru slibuji zajímavou práci."
Mojmír Weimann navrhuje využít prostoru zkušebny Státní opery jako alternativního hracího prostoru, František Fejgl uvažuje o zřízení dětského pěveckého studia, Gustav Skála chce pořádat workshopy a mistrovské kurzy v taneční i operní sekci.
Jiří Mikula má údajně předběžně zajištěn recitál tenoristy Josého Cury. V koncepci tohoto dirigenta nefiguruje balet, zato mají být na programu symfonické koncerty orchestru Státní opery. Mikula také vychází z předpokladu, že další setrvání rozhlasové stanice Svobodná Evropa ve společném komplexu budov se Státní operou je z bezpečnostních důvodů neudržitelné. "Po vystěhování budu důrazně požadovat, aby se část objektu přeměnila na zkušebny," uvádí Mikula. Podobně jako Weimann chce zřídit pobočnou scénu, pro změnu v prostorách Kongresového sálu bývalého Federálního shromáždění. "Vznikne jako experimentální scéna, podporující současnou českou i světovou operní tvorbu," vysvětluje Mikula.
Ještě dál jde Luděk Koverdynský: počítá s připojením současného komplexu budov Rádia Svobodná Evropa do majetku Státní opery a jeho přeměnu na kulturně-společensko-obchodní centrum Opera. "Měl by zde být koncertní a divadelní sál, nahrávací studio, zkušebny, knihovna s video a fonotékou, plavecký bazén, biograf, kosmetický salon, restaurace, kavárny, obchody," vypočítává. Pokud jde o finanční zabezpečení komplexu, spoléhá na značné investice ze strany státu.
Kdo má chuť začíst se do koncepcí jednotlivých kandidátů podrobně, jsou k dispozici na internetových stránkách ministerstva kultury www.mkcr.cz.
17. prosince 2001 11:10
