"Těch osmdesát milionů ovšem znamená hrubé tržby," upozorňuje distributor filmu Jan Jíra. Asi polovina peněz ze vstupného zůstává v kinech, z druhé půlky dostává určitý podíl distribuční firma a teprve zbytek připadne producentům, respektive tvůrcům. Vzhledem k tomu, že náklady na výrobu Tmavomodrého světa činily přes dvě stě milionů korun, je zřejmé, že ani tak mimořádně úspěšný hit se nezaplatí jen z českých kin, přestože vstupné stále roste.
P ro srovnání: v roce 1993 se milionu diváků přiblížil Konec básníků v Čechách, utržil však jen 21 milionů korun. Loňskému hitu roku, pohádce Princezna ze mlejna 2, už stačilo ke stejným tržbám jen půl milionu diváků. A Pelíšky, předposlední český
Hlavní investoři Tmavomodrého světa jsou z Německa, kde slavil velký úspěch už Kolja; o to bedlivěji budou očekávat 12. února vyhlášení oscarových nominací. Kdyby snímek uspěl, měli by v ruce trumf - od 14. února vstupuje Tmavomodrý svět do německých a rakouských kin. Dosud byl zakoupen do tří desítek zemí, od Mexika a Brazílie přes Skandinávii po Střední a Dálný východ či Austrálii a Nový Zéland; hlavně však pro britský a severoamerický trh. Jak vypadají jeho šance na klíčové předoscarové půdě?
Tmavomodrý svět je navržený mezi zahraničními filmy, navíc splní i podmínku pro možnou nominaci v hlavních, tedy anglofonních kategoriích. "Je docela zajímavé, že Američanům nepřipadal jako cizojazyčný film," usuzuje Svěrák z prvních reakcí. "Snad je to i tím, že se v něm mluví anglicky, německy a česky, ale tvářili se, že by na to lidé v Americe mohli chodit. Už nás nebrali jako chudé příbuzné."
Ani na tematicky podobný hollywoodský velkofilm Pearl Harbor se prý Svěráka nikdo neptal: "Jenom dva novináři řekli, že takhle měl Pearl Harbor vypadat, právě Tmavomodrým světem že měl být. Ale nechci to komentovat." Režisér byl překvapen hlavně otázkami, které se od těch v Anglii hodně lišily. "Američané jako by byli dospělejší, spíše než na bojové scény a milostnou zápletku se ptali hlavně na historická fakta: kolik československých letců bojovalo za války v Anglii, kolik jich skončilo ve vězení, kolik jich ještě žije... To bylo nečekané a příjemné," vypráví Svěrák.
Nicméně zdá se, že ani tentokrát jej Hollywood nezláká. Během dvou týdnů ve Státech prý přečetli s producentem Erikem Abrahamem dvanáct nabízených scénářů a líbil se jim jediný - anglický.
 Kaiser a Vetchý ve filmu Tmavomodrý svět. |
 Ondřej Vetchý (vpravo) a Kryštof Hádek na letišti. |
 Britský Spitfire. |
 Režisér Jan Svěrák a veteráni Bitvy o Anglii - zleva gen. Alois Šiška, gen. František Fajtl, gen. Stanislav Hlučka, gen. František Peřina a proslulý fotograf Ladislav Sitenský. |
 Noční nálet na leteckou základnu v Británii. |
 Jan Svěrák na premiéře svého filmu Tmavomodrý svět. |
 Zdeněk Svěrák na premiéře filmu Tmavomodrý svět. |
