Přátelé a kolegové mu říkají Čombe, jeho jméno zní Michal Pavlíček. Respektovaný kytarista a jeden z našich nejpracovitějších skladatelů jen málokdy opouští své domácí studio; je ponořený do filmové a symfonické hudby, rockových písní i muzikálu. K sólové desce, již pojmenoval podle své přezdívky Čombió, se dostal až po šesti letech práce na jiných projektech.
"Původní jméno alba bylo Honička. Tu mám samozřejmě stále, ale název Čombió je přiléhavější. Zní jako zvolání, je to exotické i české. Hodí se pro muziku, která prochází mnoha žánry včetně etnické muziky nebo jazzu," tvrdí Pavlíček. I panáček na obalu, jehož autorem je výtvarník Pavel Brázda, prý koresponduje se slovem Čombió.
Pětačtyřicetiletý Pavlíček si tu sám nazpíval píseň Hlava veliká, což prý jinak nedělá. "Nešlo mi o kytarovou exhibici, ale o žánrovou pestrost desky - proto jsem se pustil i do té písně. Já své skladby obvykle předzpívám jiným interpretům. Ty informativní nahrávky s mým hlasem jsou pak pro ně vodítkem - a bývám potom tvrdošíjný, když se snažím, aby zpěváci dodržovali mé pocitové nuance. Nějaký zpěvácký výraz v sobě asi nesu. Hodím se do sboru a nejlépe zním v angličtině, zatímco v češtině vyjdou najevo všechna má r," vysvětluje Pavlíček, který si pro jinou píseň, Tam a zpět, vybral podobně "ráčkujícího" šansoniéra Jana Saharu Hedla.
Drtivou většinu skladeb desky Čombió však tvoří instrumentálky natočené s Pavlíčkovou skupinou Big Heads a pojmenované podle nálady, již mají vyzařovat. Pirani představují dravost, rachot a agresi, název Broučci se vztahuje k inspiraci Beatles, zatímco skladba Putování nabízí cestu do světa hudební fantazie. Ironická skladba Starej mladej Hatatitla je o veteránovi, který vytrvale "kluše" za mladou progresivní generací. "Snažím se nebýt starý konzervativní bigbíťák. Mladí lidé vnímají estetiku elektronického vidění s obdivuhodnou lehkostí. Já jsem se k nim chtěl přiblížit. Držím se statečně," věří si Michal Pavlíček.
K moderním technologiím jej přivedlo vybavení vlastního studia. "Pracuji s dvěma hudebními programy pro počítač. Musel jsem se je naučit ovládat, ostatně je to moje práce. Elektronické zvuky nebo postupy jsem využil v několika skladbách, ovšem desku jsem postavil na zvukové spontánnosti."
Při nahrávání prý sahal do "banky" svých nápadů. Obvykle skládá tak, že si brnká na kytaru a nahrává vše, co mu protéká hlavou. Pak vytřídí zrno od plev. Z tříhodinového jamování se mu hodí třeba dvacet minut. "To už je základ, ze kterého může být píseň nebo skladba," vysvětluje. Pavlíčkova "banka" nápadů zatím obsahuje asi čtyřicet disků označených podle typů muziky - agresivní, rychlá či pomalá. "No a když nepřichází inspirace, sáhnu do své předvýroby," říká Pavlíček. Vybrané nápady pak obléká do různých stylových kabátů.
Turné s Big Heads Pavlíček plánuje na jaro příštího roku. Na koncerty vyráží jen občas, třeba se svou bývalou kapelou Stromboli, již ovšem považuje za uzavřenou kapitolu, anebo s ještě legendárnějším Pražským výběrem. U něho si nechává dvířka pootevřená. "Ještě spolu něco uděláme," prohlašuje Pavlíček na adresu výběrovského kolegy Michaela Kocába.
Teď má ovšem přednost album zpěváka Kamila Střihavky, na kterém se Pavlíček podílí jako jeden z autorů. Zároveň skládá hudbu pro chystaný muzikál Excalibur, šitý na míru právě Střihavkovi. Libreto píše Karel Steigerwald a texty písní Gabriela Osvaldová. "Budu se snažit, abych nepodlehl rytířské pompě. Docela se na to těším," říká kytarový workholik.
 Z bookletu CD Michala Pavlíčka Čombió, (c) 2001. |
 Obal CD Michala Pavlíčka Čombió, (c) 2001. |
 Michal Pavlíček |
 Michal Pavlíček během on-line rozhovoru v redakci iDNES. |
 Michal Pavlíček během on-line rozhovoru v redakci iDNES. |
 Michal Pavlíček během on-line rozhovoru v redakci iDNES. |
 Rocker pro NATO. Pro kytaristu Michala Pavlíčka je NATO garancí, že se nevrátí totalita. |
