Seifertovu cenu letos pošestnácté udělila Nadace Charty 77; od roku 1993 ocenění sponzoruje Živnostenská banka čtvrt milionem korun. O letošním verdiktu rozhodla devítičlenná porota v čele s literárním kritikem Vladimírem Karfíkem, vedle něhož zasedli Petr A. Bílek, Jiří Brabec, Jiří Kolář, Jiří Kratochvil, Jiří Opelík, Zdeněk Pešat, Jiří Rulf a Miloslav Topinka. Ocenění patří "vynikajícímu beletristickému dílu, vydanému nebo jinak zveřejněnému v posledních třech letech v České republice nebo v zahraničí".
"Myslel jsem si, že Rotreklovu poezii velmi dobře znám, ale teď jsem měl pocit, že čtu jeho verše poprvé," prohlásil nad souborem básní Nezděné město zakladatel Seifertovy ceny, jaderný fyzik František Janouch. Cenu ustavil den po smrti Jaroslava Seiferta (10. ledna 1986) v obavě, aby si tohoto jediného českého nositele Nobelovy ceny tehdejší režim nepřivlastnil. První Seifertova cena vyhlášená ve Stockholmu putovala do rukou Slováka Dominika Tatarky. Tehdy porotu tvořili Jiří Gruša, Václav Havel, Milan Jungmann, Milan Kundera, A. J. Liehm, Sylvie Richterová, Josef Škvorecký a Jan Vladislav. Podle výroku Milana Kundery by smyslem této pocty "nemělo být vytvořit jakýsi panteon, ale rekonstruovat skutečnou hierarchii kulturních (literárních) hodnot". Po slovenském prozaikovi cenu získávali výhradně čeští tvůrci, například Ludvík Vaculík, Ivan Diviš, Jiří Kolář, Bohumil Hrabal, Milan Kundera či Pavel Šrut.
Zdeněk Rotrekl se narodil 1. října 1920 v Brně. V roce 1945 začal studovat na Masarykově univerzitě, po únoru 1948 na něho jako aktivního odpůrce komunismu dopadla dělnická pěst: byl zatčen, soud navrhl trest smrti, změnil jej na doživotí, Rotrekl si odseděl třináct let. Pak pracoval většinou jako dělník, v roce 1971 odešel do invalidního důchodu, byl činný jako disident. Kromě jiných poct je nositelem Řádu T. G. Masaryka.
Nezděné město: šedesát let básnické tvorby
Nezděné město, za něž včera Zdeněk Rotrekl obdržel Cenu Jaroslava Seiferta, je knihou o 752 stranách, svazkem, do něhož autor uspořádal svou dosavadní básnickou tvorbu. Rozdělil ji do deseti oddílů a ty zabírají celkem šest desetiletí Rotreklovy poezie - od debutu z roku 1940 Kyvadlo duše po báseň datovanou 6. srpnem 2000, kterou autor vsadil na úvod celé publikace.
Nezděné město letos v brněnském nakladatelství Atlantis, v ediční péči Jitky Uhdeové, otevřelo Spisy Zdeňka Rotrekla. Ty mají mít pět svazků; zahrnou román Světlo přichází potmě, vzpomínky, dále knihu próz, esejů a rozhlasových her a konečně svazek obsahující výběr z autorovy publicistiky a poskytnutých rozhovorů, bibliografii i výběr textů o Z. R.
Spisovatel a esejista Pavel Švanda v brněnské Rovnosti na okraj Nezděného města napsal: "Při vší spontánní mluvnosti Rotrekl nikdy nemluvil jen za sebe, nýbrž bytostně tíhl k litanickému promlouvání v chóru. Do jeho poezie také pronikla modlitba. Velmi zajímavé jsou Rotreklovy jazykové experimenty. Četné verše v latině, španělštině, němčině, angličtině, francouzštině, vkládané do českých básní, nejsou výrazem makaronských libůstek vzdělance, ale důsledkem pocitu sounáležitosti s širší evropskou tradicí."
|
Národ děkuje vlast nezapomíná |
Literární historik Jaroslav Med v recenzi Nezděného města v Lidových novinách poznamenal: "K základním tematickým konstantám Rotreklovy poezie patří evokace šťastného dětství a mládí pevně zakotveného v brněnské duchovní krajině, v níž se ještě prolínal živel český, německý a židovský, vytvářeje neopakovatelný genius loci předválečného Brna, oživovaného stálou přítomností básníkových dávných přátel (zejména Ivana Blatného a Františka Halase). Další a podstatnou tematickou konstantou jeho tvorby je životní zkušenost dlouholetého vězně; ta je nejotevřeněji přítomná v básnické sbírce Basic Czech poezie, což je jakýsi básnický model redukované učebnice češtiny, v níž chtěl - podle vlastních slov - podat obraz 'absurdity české společnosti, v níž se halasný optimismus míjí s beznadějnou realitou'."
"V tomto vydání svých básnických textů jsem opravil dosavadní omyly, překlepy, chyby a grafické nedostatky vydání samizdatových, exilových i vydání v devadesátých letech, a považuji je proto v budoucnu za naprosto závazné," píše Rotrekl v autorské poznámce na konci Nezděného města.
 Básník Zdeněk Rotrekl převzal 29. října 2001 Cenu Jaroslava Seiferta. |
 Básník Zdeněk Rotrekl převzal 29. října 2001 Cenu Jaroslava Seiferta. |
 Básník Zdeněk Rotrekl převzal 29. října 2001 Cenu Jaroslava Seiferta. |
