Oba sourozenci pražskému publiku přednesli komorní skladby Igora Stravinského, Ludwiga van Beethovena, Sergeje Prokofjeva a Maurice Ravela. Suverénní výkon, plný krásného zvuku, lehkosti a radosti z muzicírování, narušila těsně před přestávkou prasklá struna. Tato nehoda však usměvavého houslistu z míry nevyvedla: publiku se omluvil, odešel si pro novou strunu a poslední větu Beethoveny Sonáty pro housle a klavír dohrál na úvod druhé části večera.
Shaham, který začal hrát na housle v sedmi letech, se narodil v Americe izraelským rodičům, a když mu byly dva roky, rodina se vrátila do Jeruzaléma. Do New Yorku se opět dostal v jedenácti letech, aby studoval na slavné Julliard School. Už ve 23 letech podepsal exkluzívní smlouvu s firmou Deutsche Grammophon, která mu pomohla ke světové kariéře. Důležitým mezníkem byl pro Shahama, tehdy ještě studenta, záskok za nemocného Itzhaka Perlmana na koncertě v Londýně. Od té chvíle se o něj svět začal zajímat.
Shaham často dostává otázku, čím to je, že tolik vynikajících houslistů je židovského původu. „Housle a jejich zvuk prostě patřily do židovského života, zejména ve východní Evropě. Můj učitel kromě toho říkával, že Židé se stávali dobrými houslisty proto, že si nemohli dovolit hrát na klavír,“ řekl před časem v jednom rozhovoru.
 Sourozenci Gil a Orli Shaham. |
