Frankfurtský veletrh - střed knižního světa

Pět horkých dní mají před sebou nakladatelé, literární agenti a obchodníci, kteří dorazili na nadcházející frankfurtský knižní veletrh. Na jeho konci budou mnozí chraptět po nepřetržitém maratonu schůzek a před očima se jim budou míhat obálky tisícovek knižních titulů. Letošní, dvaapadesátý ročník přehlídky byl slavnostně zahájen v úterý večer, fakticky se brány tamního výstaviště otevřely ve středu.

Frankfurtskou akci je možné opatřit různými nej. Je nejdůležitějším, největším, ale také nejúnavnějším knižním veletrhem světa. Mnozí jeho účastníci - nakladatelé, novináři i návštěvníci z řad čtenářů - k němu mají krajně ambivalentní vztah a opakovaně tvrdí, že se do tohohle nervózního knižního Babylonu už nikdy nevrátí. Statistika ovšem ukazuje, že i letos stejně všichni poslechli lehce absurdní heslo, které se již stalo neoficiálním mottem Frankfurtu a které říká, že každý jede do Frankfurtu, protože každý jede do Frankfurtu. Takže nakonec se letošního ročníku účastní bezmála šest tisíc sedm set vystavovatelů ze sto šesti zemí, kteří na veletrhu dohromady představí tři sta osmdesát tisíc titulů. A samozřejmě, že tato čísla jsou opět - a už tradičně - o něco vyšší než loni.

Proč je Frankfurt tak výjimečný

je jediným skutečně světovým knižním veletrhem

je místem masivního obchodu s autorskými právy je ukazatelem stavu a změn nakladatelského průmyslu

je na špici technologického vývoje své branže protože je nenáviděný a milovaný zároveň

protože je nenáviděný a milovaný zárveň

Je-li knižní nabídka Frankfurtu nad lidské síly, pak na druhé straně veletrh nabízí přehlednou mapu trendů, problematických oblastí i futurologických vizí světového nakladatelského průmyslu. Nikde nelze na jednom místě získat tak koncentrovanou zprávu o stavu knižního odvětví než právě ve Frankfurtu. V devadesátých letech se tak veletrh stal ukazatelem zásadních změn, které nakladatelská branže prodělává s nástupem nových médií, jež nabourávají "starý dobrý svět knihtisku". V roce 1993 byla ve Frankfurtu poprvé vyhrazena samostatná hala multimédiím; tehdy šlo vesměs o přehlídku CD-ROM. Před dvěma roky se na veletrhu nejvíce mluvilo o internetovém prodeji knih, loni o prodeji autorských práv po internetu a letos je valná část doprovodného odborného programu pod mottem Nové knihy - nové obchody - nová zaměstnání věnována rozmachu elektronického publikování, které definitivně přesáhlo z pole odborných titulů do nabídky beletrie nejširšího proudu.

Česká účast

Českou republiku zastupuje na letošním frankfurtském veletrhu dvaasedmdesát nakladatelů, přičemž většina z nich (55) představí svou produkci na společném národním stánku. Organizace české kolektivní expozice se ujala stejně jako v předchozích letech společnost Svět knihy, patřící Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Ta ještě pro letošek prakticky nezměnila uspořádání stánku, s nímž do Frankfurtu přišla poprvé v roce 1998 a jehož součástí je i improvizovaná literární kavárna. V ní se frankfurtskému publiku představí čtveřice zdejších literátů: v pátek Vladimír Körner a Petr Prouza, v sobotu pak Viola Fischerová a Eda Kristová. Samostatné firemní prezentace v českém stánku uspořádají nakladatelství Leda a Albatros. Novinkou kolektivní účasti bude promítání filmových adaptací děl Vladimíra Körnera, Ladislava Fuchse a Bohumila Hrabala na velkoplošné televizi. Ve srovnání s Maďarskem či Polskem, profilovými zeměmi loňského, respektive letošního ročníku, je česká účast samozřejmě chudou popelkou. Dana Kalinová, ředitelka společnosti Svět knihy, říká: "Je to hrozná škoda, že ministerstvo kultury nechce o titul profilové země požádat. Stále podceňuje význam veletrhu."

Na veletrhu například budou v pátek vyhlášeny výsledky soutěže s názvem Frankfurt eBook Award, kterou nově založila a prémií o úhrnné částce sto padesáti tisíc dolarů dotuje firma Microsoft a v níž se hodnotí literární díla šířená v elektronické podobě po internetu. Internet a obecně elektronický provoz nevyhnutelně mění i organizační zázemí veletrhu. Ubývá tiskovin a přibývají on-line informace. Již před dvěma roky se stal frankfurtský veletrh průkopníkem na poli internetového prodeje autorských práv, když na své webové stránce založil databázi, do níž nakladatelé a agenti nahlašují tituly, jež hodlají prodat. V současné době je v tomto elektronickém agentážním centru patnáct tisíc titulů z osmdesáti zemí světa.

Letos šel Frankfurt ve své virtualizaci ještě dál a nabídl nakladatelům, aby si na internetu pronajali celé elektronické výstavní stánky, které by kopírovaly či doplňovaly ty skutečné, fyzické na výstavní ploše. Zatím toho využilo jen několik málo nakladatelů, ale asi není daleko doba, kdy se bude po veletrhu procházet právě virtuálně... Nicméně obavu, že klasický veletrh by tak mohl zahynout, odbývají organizátoři konstatováním, že i ve věku internetu není nad osobní kontakt, při kterém si obchodní partneři stisknou ruce. Frankfurt je totiž také velká kulturně-společenská událost. Důkazem budiž třeba to, že první cesta čerstvého laureáta Nobelovy ceny za literaturu Číňana Kao Sing-ťiena vede v těchto dnech právě na knižní veletrh.

Profilovou zemí přehlídky je Polsko

Jsou dvě země světa, jejichž občané mezi sebou mají dva žijící laureáty Nobelovy ceny za literaturu. Jsou to Spojené státy americké (konkrétně Saul Bellow a Toni Morrisonová) a také Polsko. Přítomnost obou polských laureátů - Wislawy Szymborské a Czeslawa Milosze - na včerejším slavnostním zahájení frankfurtského knižního veletrhu tedy znamená jediné: letošním čestným hostem a profilovou zemí veletrhu je právě Polsko.

V posledních letech bylo zvykem, že profilové země - ať již to bylo Irsko, Švýcarsko či loni Maďarsko - se nabídnuté šance představit před světem svou literaturu a kulturu zhostily velmi velkoryse a s vynaložením značných prostředků. Polsko v této tradici pokračuje: jeho prezentace přijde na dvacet milionů německých marek.

Již teď však mohou Poláci říct, že nešlo o zbytečně vynaložené peníze. Alespoň ta část prostředků, kterou vložili do speciálního grantového programu, z něhož v uplynulých dvou letech mohli čerpat němečtí nakladatelé vydávající díla polské literatury, již přinesla své ovoce. Za poslední rok vyšlo v německých překladech bezmála sto nových titulů od polských autorů.

"Naživo" se ve Frankfurtu postupně představí na sedmdesát polských literátů. Série jejich autorských čtení a besed přitom bude jen jednou z částí masivní kulturní invaze, kterou Polsko ve Franfurtu v těchto dnech rozpoutalo. Na výstavišti bude Polsku patřit samostatná hala, kde představí svou produkci přes stovku polských nakladatelů a jejímž ústředním výstavním bodem bude expozice s názvem Polská kultura v zrcadle knih.

Druhá tematická výstava, nazvaná Knihy o Polsku, shrnuje na osmnáct set titulů, které vznikly ve třiceti různých zemích, ale jejichž společným jmenovatelem je právě Polsko. Polský literární program doprovází po celém Frankfurtu ještě na třicet různých výtvarných instalací od klasiky v podobě polského krajinářství až k soudobé polské ilustraci, dále cyklus koncertů klasické hudby a série divadelních představení.

Profilovou zemí je letos Polsko.

Přípravy na veletrh.

Pohled do části německé prezentace.

Německý ministr zahraničí Joschka Fischer (vlevo) se svým polským protějškem Wladyslawem Bartoszewskim před oficiálním zahájením veletrhu.